Každý psycholog je lama

Co psycholog, to idiot. Naštěstí.

Jsem spíše televizní nedivák, ale když si mé zdraví před časem vybíralo dovolenou, přistihla jsem se místy při sledování roztodivných věcí. Například seriálu Doktor Martin z produkce ČT o venkovském doktorovi, nemocech a lidech. Zaujal mě díl, v němž se do obce přistěhuje psycholog Miroslav Mašek s manželkou a synem. Už od prvních vteřin bylo jasné, že téma „Psycholog“ se tvůrci seriálu rozhodli jaksepatří vytěžit, a sice způsobem obvyklým: Vyrobili dalšího psychouše – pošuka. (Docent Chocholoušek a jiní psychiatři a psychologové v říši televizní fantazie získali nového přítele.)

Mašek odmítá léky pro nemocného syna („jedy“), když tento jeho kluk poškozuje auta, označuje to otec za způsob komunikace, a hádejte, jestli synkovi, který shodí na návštěvě jakousi nádobu, řekne, aby ji sebral? Zkrátka hranice nula, výsledkem je nesnesitelné rozmazlené dítě, které neví, co se sebou, a otec-psycholog je s tímto výsledkem evidentně spokojen.

Jasně, standardní TV seriály zobrazují život asi tak reálně, jako facebook. Ale i tak. Až takovýto „psycholog – alternativec“, to je týpek k pohledání. Zvlášť, pracuje-li, jako Mašek, na univerzitě. Způsob „výchovy“, který zde byl zobrazen, praktikují spíše lidé jiného či absentujícího vzdělání, jelikož psychologové jsou o důležitosti hranic povinně informováni během studia. Jenže kdyby v tom jel nějaký „civil“, nebylo by to asi tak k popukání.

A pak je tu pro srovnání další díl. V něm vstupuje na scénu porodní asistentka. Tato profese také teoreticky skýtá terén pro zobrazení mnoha škodlivých postupů. Jenže ne v tomto seriálu. Tady je porodní asistentka vybavena diamantovou svatozáří. Neuškodí ty léky miminku?, ptá se nastávající matka. Když vám je lékař napsal, tak je berte, zní uvědomělá odpověď. Dále – Domácí porod je super, ale vám ho nedoporučuju, neboť máte roky, praví ta profesionálka. Prostě všechno je, jak má být. Co by se asi stalo, kdyby byla role porodní asistentky napsána podobně, jako role zmíněného psychologa? Kdyby říkala – léky jsou jedy, rozhodně je neberte, a porod doma zvládneme, nemocnice jsou fuj!? A doktor by ji musel razantně usměrnit? Podle toho, jaká vlna se vzedme pokaždé, když se podobné téma objeví v médiích, by tvůrci seriálu cestou z Kavčích hor riskovali, že je příznivci a příznivkyně alternativy umlátí porodními plány. Tato oblast momentálně nenabízí pražádný prostor pro ten správný humor.

Na rozdíl od porodních asistentek psychologové žádné podobné zastání nemají. A je to dobře. Sranda musí bejt, je protilátkou fanatismu a občas se povede napsat tyto role skutečně vtipně, jak tomu je například v seriálu Ally McBealová. Jsem zvědavá, jaký psycho-idiot bude vyroben příště. (Kdyby došla inspirace, hlásím se coby předloha.)

6 komentářů u „Co psycholog, to idiot. Naštěstí.“

  1. Milí přátelé,
    „aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil“
    zdravý selský rozum, soudnost a schopnost kriticky sám uvažovat nám pomáhá být +- normální…
    Paní doktorko, díky, jste úžasná, že si i ze sebe děláte legraci,
    to je myslím ůkaz normality u člověka… Vše dobré Ludmila

  2. Myslím si že je daleko lepší si s dětma zajít do přírody, nebo na nějaký zámek či hrad, nebo i dle okolností nemoci si třeba jen zahrát nějakou společenskou hru, než koukat na výplody nejen TV Hovna ale i všech ostatních TV a vůbec médií. 😀 😀
    O zmíněných seriálech vůbec nevím že existují a jak jsem si tak přečetl komentáře, tak vidím že jsem tím vlastně vůbec o nic nepřišel, ba naopak možná získal. 😀 😀 Děkuji všem. 😉

  3. Nejsem seriálový kritik, protože se na seriály téměř nedívám. Stačí nějaká epizoda, abych zjistil že struktura scénáře je neustálé opakování toho, co už někdo kdysi vymyslel. Proto se není čemu divit, že se do děje napasuje nějaký „speciální“ pitomec. V době před třiceti léty se nebylo na co dívat, takže rodiny se kupily před obrazovkou protože „Nemocnice na kraji města“ byla něčím co mělo nějakou hlavu a patu. Nynější, nebo současné seriály jsou dětská razítka, která se máčí pokaždé do jiné barvy. Aby to nebylo stejné. Viz. seriály kriminalistické a z prostředí lékařského. Pak něco z ulice, vesnice a nebo rodiny. Všude jsou nějací klaďasové , zavrženíhodní padouši, podvodníci, lidé hodní, naivní, pleticháři a tak dál. Scénář musí být jako ze života. Tentokrát se trefují do psychologa, blízko je psychiatr, takže se může stát brzy terčem také.
    Souhlasím s tím, že se nemá nikdo profesně ztrapňovat. Komentář předcházející to říká jinými slovy. Pozor však na česká přísloví. Není v „království českém“ snad jediná možnost jak tvůrcům seriálů říct že ztvárnění nestojí za nic ?
    Na špatný kus v divadle chodí čím déle je hrán, tím méně lidí.
    Věc která se týká konkrétní profese, nebude ochuzena o potřebnost, když se profesionál k tomuto zpodobnění nevyjádří vůbec. Buďme všichni profesionálně nad věcí.

    1. Souhlasím velice s Vámi. 18 let jsem navštěvovala pár psychologů a těm soukromým i pravidelně platila. Chtěla jsem se dostat z traumat v mém podvědomí z mého dětství, který neustále negativně ovlivňují moji přítomnost. Jenže ani jedna z těchto let neproběhla psychoterapie. Vždy mě pozdravili a řekli: Tak co je nového doma? Nechali mě pravidelně hodinu vyprávět, patlat se v negativních zážitcích a znovu je prožívat. Oni jenom poslouchali, popíjeli svojí kávičku a na konci sezení mě objednali na další sezení. Když jsem si chtěla o určité situaci či pocitech popovídat nebo sdělit nějaký svůj nový názor, zlepšení, spíše řekli to bude dobré nebo kývli hlavou bez odpovědi či dokonce nezájem poslouchat…. To mi nepřijde jako psychoterapie, ale radši si zaletím ke zdi nářků…

  4. Nevím, jak slušně označit seriál Doktor Martin. Protagonistu by vyhodili už v začátku studia medicíny, nejpozději při interní propedeutice pro absolutní sociální tupost. Podobně i další postavy v tomto skvostu, snad z Beskyd, jsou jakoby produktem mnohageneračního příbuzenského křížení. Proč se tedy divit, jak byl pojednán psycholog.
    Byla-li Nemocnice na kraji města hodnocena jak top v oblasti našeho seriálu, pak tento seriál považuji za naprostý opak. Nenapadá mne slušný termín. K těm zajímavým bych doporučil pozornosti česky nepřesně přeložený seriál Mysterium sexu.

  5. Každá profese má své jedince „top“ a také “ ten bohužel“.
    Čím odpovědnější je společenská funkce ,tím více filtry musí takový jedinec procházet, aby riziko nepatřičnosti bylo minimalizováno, Dr.Cvach v seriálu „Nemocnice na kraji města“ byl obrazem nepoužitelného lékaře u lůžka, ale nebránilo to tomu ,aby našel své místo jako organisátor zdravotnického vzdělávání.
    V praktických řemeslech se zručný/nezručný jedinec prokazuje svou prací poměrně jednoznačně a rychle.
    U profesí které pracují s lidmi je proces budování kvality časově náročnější a hodnocení obtížnější.
    Profesní spolky pak mají jako jednu svou povinnost přispívat
    k “ odfiltrování“ členů, kteří neplní řádně svou profesní práci.

Napsat komentář: Dušan Schellong Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *