Když se někdo neumí radovat

Hezký den,

v minulém newsletteru jsem vás požádala o zaslání námětů a otázek k fungování psychiky. Přišlo jich hodně přes stovku, všechny jsem přečetla a moc vám za ně (alespoň takto hromadně) děkuju. Je v nich mnoho věcí, které do vznikajícího textu zařadím.

Dnešní newsletter věnuji tématu, které se v došlých otázkách objevilo opakovaně: Co s tím, když mi zmizela radost? Něco udělám, dokončím, něco se mi povede, někdo je na mě hodný, ale mně je to jedno. Je to normální? A kde znovu najít schopnost radovat se?

Schopnost prožívat radost přijde většině lidí samozřejmá. Je vlastně dost pravděpodobné, že jste o ní nikdy nepřemýšleli. Prostě něco je fajn, něco se povede, tak mám radost. Někdy takovou nenápadnou, někdy explozivní, ale prostě radost. Jednoduché a samozřejmé, ne?

Je to přitom stejné, jako když jsme schopni chůze, nebo dokážeme používat ruce, vidět, mluvit, polykat nebo že když zavřeme oči, tak drží zavřené atd. – všechno jednoduché a samozřejmé věci. Přesně do chvíle, kdy o ně přijdeme. S radostí je to stejné. I o tu jde přijít. A když se to stane, člověk jen kouká a zjišťuje, co to předtím měl za vymoženost a jak je to teď bez ní divné a těžké.

Jak se žije bez radosti? Je to svět, kde nic nevyčnívá. Všechny zážitky jsou emočně stejné – takové šedé, ploché. Něco se povede a je to jedno. Člověk sedí s přáteli, které má rád a se kterými je legrace, směje se ale jen ze zdvořilosti, protože v jeho nitru panuje lhostejnost. Vysněná dovolená? – A co má být… Pamatuje si, jaké to bylo s radostí, a ta barevnost a šťavnatost mu chybí. Chce ji zpátky, ale neví, kde se mu schovává.

Proč radost zmizí? Může se to stát po období dlouhého psychického strádání (nervy, stres, přetížení), po traumatu, v souvislosti s určitými onemocněními nebo to přijde zdánlivě „jen tak“. Nejčastější je ten první případ a pak se tomu obvykle říká deprese. Hlavním příznakem deprese je právě anhedonie, což je odborný výraz pro neschopnost prožívat radost. Deprese znamená rozhození hladin všelijaké tělní chemie; konkrétně k radosti potřebujeme noradrenalin, serotonin a nějaký ten dopamin. Když jich je málo nebo nejsou k dispozici, tělo (včetně mozku) nefunguje, jak má.

A co s tím? Člověk té chemii neporučí, v Lidlu ji taky nekoupí… I když taková čokoláda obsahuje tryptofan, což je základ pro výrobu serotoninu. Ale proti vážné anhedonii nepomůžou ani všechny kakaové boby světa. Musíme si napřed uvědomit, že radost ze života nezmizela náhodou (nejde-li o vedlejší účinek nějakých užívaných léků nebo třeba následky mozkové mrtvice; mluvím teď o anhedonii pouze coby následku psychického strádání). Nejspíš se jí u vás nedařilo. Nekrmili jste ji. Zakrněla. Dlouhodobá nespokojenost, uspěchanost, přetížení (nebo nuda) a ustaranost nepřejí vztahům, vášním pro něco či někoho, hlubokým zájmům ani smyslovým prožitkům. Když nebudete krmit morče, zhubne a umře. Když nebudete krmit radost, dopadne zrovna tak.

Proti neradosti a depresi jde bojovat více způsoby – když v ní jste po lýtka, zvládnete to sami, z hlubokého bahna si už budete muset nechat pomoct. Informace najdete na www.deprese.psychoweb.cz, kde je také ke stažení e-book Doktor mozek (o mozkové chemii). O radosti je toho hodně také na webu www.pp.psyx.cz, kde si můžete stáhnout e-book Lepší pocit ze života. (Oba e-booky jsou zdarma.)

Život bez radosti není žádná sranda. Pokud se to týká vás nebo někoho z vašich blízkých, přeju vám, ať se vás to brzo netýká.

S červencovým pozdravem

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

PS. Na www.psychotesty.psyx.cz najdete test duševních poruch BITEPT (testuje i depresi), dále test osobnosti, emoční inteligence aj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *