Co se stane, když v horském hotelu odříznutém povodněmi od okolí dostane psycholožka za úkol zvládat problémy uvězněných hostů? Zvlášť když je to psycholožka, která nerada pracuje s lidmi v problémech? Začne si s nimi povídat o tom, jak psychika funguje, aby se pochopili a uměli si poradit sami. Vznikne tak série psychologických besídek, které velmi živou formou přinášejí informace o tom, jak nám to myslí a nemyslí, jak pracuje paměť, jak s námi cvičí emoce, proč a jak se stresujeme, co se při tom všem děje v mozku, a o mnohých dalších psychických hnutích a zákoutích. Svá zákoutí nám představí i lidé, kteří se proti své vůli ocitli na jedné hromadě v hotelové jídelně.
Pokud jste někdy toužili po základech psychologie, které se čtou jako detektivka, máte je před sebou.
Nečetli jste předchozí díly?
První díl
Druhý díl
Třetí díl
Čtvrtý díl
Pátý díl
Šestý díl
Sedmý díl
Osmý díl
Devátý díl
Desátý díl
Jedenáctý díl
Nebo si aktuální díl přečtěte tady:
Hodiny psychologie v hotelu Ráj
Michaela Peterková
Poslední shrnutí
Jedenácti kapitolám, které jste právě dočetli, ještě něco chybí, totiž shrnutí té poslední. Sáhněme pro ně do zápisků Pavly z dalšího dne:
„Milí přátelé, včera jsme se dozvěděli mnoho o tom, jak nám to myslí. Myšlení je práce s informacemi a obvykle myslíme, abychom vyřešili nějakou problémovou situaci. Mezi logické postupy patří dedukce, při níž na základě předpokladů dojdeme k platnému závěru, a indukce – odvozování více či méně pravděpodobného závěru na základě mnoha pozorování. K heuristickým postupům používaných nejčastěji k řešení složitých a špatně strukturovaných problémů patří postup pokus-omyl, vyzkoušení podobného postupu z minulosti, využití dostupných, ovšem neúplných informací, a odhad na základě emocí. Heuristiky, právě jako odhad pravděpodobnosti nabízejí mnoho prostoru pro mylné úvahy.
Někdy usuzujeme na vlastnosti a schopnosti jiných na základě vcelku nesouvisející informace. Například nošení brýlí je spojováno s vyšší inteligencí. To je takzvaný haló efekt. Myšlení je velmi ovlivněno naším aktuálním emočním stavem a také motivací, tedy tím, co bychom si přáli. Také naše postoje často vymezují mantinely našemu myšlení a my z mnoha informací vybíráme jen ty, které se nám hodí.
Zdá se, že nějaké myšlenky naší hlavou probíhají stále, i ve chvílích, kdy vědomě neřešíme žádné životní situace. Myšlenky se mohou jen tak toulat; na nevědomé úrovni se pak může hledat odpověď na otázku, kterou jsme předtím nedokázali vyřešit.
Pro naši duševní pohodu je užitečné umět odhalovat takzvané automatické myšlenky, což jsou často obtížné myšlenky, které se opakují, ale k ničemu nevědou. Od těch je lepší odvádět pozornost jinam.
Nakonec nám Ambrož ukázal svůj experiment s mentální kotvou. Ukotvení ukazuje další případ, kdy je naše myšlení nesprávně ovlivněno, v tomto případě zcela nesouvisející předcházející informací.
A teď už nás čeká další …“
~
A je (skoro úplně) všechno. Tedy (skoro úplně) všechno z této knížky. Pavlin deník tímto ovšem nekončí.
© PhDr. Michaela Peterková, 2022. Všechna práva vyhrazena
Napište do diskuse, jak se Vám Hodina psychologie líbila:)
A jestli chcete, otestujte si svou paměť a mentální výkonnost
Disciplína, tah na branku, strach z neúspěchu? > Online test výkonové motivace