Psychologický zpravodaj z června 2021
Ahoj psycho-kamarádi,
v neděli jsem zajela se svými dětmi do Prahy. Město bylo příjemně turistoprosté a hodně jsme toho prošli, ale bylo vedro. Na šlapadle jsem si užívala krásnou bezstarostnost a chladila si nohy ve Vltavě, ale mé pubescentní děti se každou chvíli hádaly, kdo míň šlape a kdo blběji řídí. Cestou zpět jsem ve vlaku potkala dva známé a celou dobu jsme povídali, ale jely staré vagóny a bylo v nich na padnutí.
Užila jsem si výpravu, nebo ne? Jak je vidět z popisu, užila bych si ji, nebýt toho vedra, pubertálních diskusí a neklimatizovaného vlaku.
No, tohle už mám naštěstí za sebou. Užila jsem si výlet velmi, přestože všechno, co jsem o něm napsala, je pravda. Odnaučila jsem se ovšem nadužívat ALE, respektive zacházím s touto spojkou vědomě jinak. Výlet bych popsala spíš takhle:
V neděli jsem zajela se svými dětmi do vyhřáté Prahy. Město bylo příjemně turistoprosté a hodně jsme toho prošli. Na šlapadle se sice mé pubescentní děti se každou chvíli hádaly, kdo míň šlape a kdo blběji řídí, ale i tak jsem si užívala krásnou bezstarostnost a chladila si nohy ve Vltavě. Cestou zpět jsem ve vlaku potkala dva známé a celou dobu jsme povídali. Jely staré kupéčkové vagóny, kde se klimatizace vyrábí pomocí průvanu, tak to bylo jako za starých časů a moje děti objevily to, co my kdysi taky – že je super jet s hlavou napůl vystrčenou z okna.
První dvě věty: ALE se změnilo v konstatování faktu. Praha byla vyhřátá. Hodně jsme toho prošli. Díky tomuto manévru se nevymazal pozitivní efekt města bez davů a důkladné procházky.
Věta o šlapadle: Prohozené pořadí. Potomci se hádali, ale i tak to bylo krásný.
Cesta zpět: ALE opět přešlo v konstatování faktu a než kňourat kvůli starým vagónům je dobré využít je k něčemu zajímavému.
Na ALE hodně často upozorňuju i své klienty. „Mohla bych jít na procházku, ale nebaví mě to tak jako dřív,“ povídá čerstvě ovdovělá klientka a radši nejde nikam a užírá se doma. „Nebaví mě to tak jako dřív, ale mohla bych jít na procházku.“ – stačí to prohodit a motivace se hned změní.
„Je to lepší, ale úplně dobré ne.“ Fajn – a co takhle udělat tečku za „Je to lepší“?
„Byl to bezvadnej vejšlap, ale bolej mě nohy.“ Když se z ALE udělá A (nebo I KDYŽ), stane se div: „Byl to bezvadnej vejšlap a bolej mě nohy.“ Obojí je fakt a dobrý pocit zůstává. Podobně s pochvalami a kritikou: „Jsi pro firmu důležitá, ale tohle jsi nezvládla.“ Zkuste z toho sami udělat něco, po čem zůstane pocit důležitosti i sdělení, že se cosi nepovedlo.
To, jak mluvíme, je odrazem myšlení, a myšlení je propojeno s chováním a emocemi, tedy i náladou a spokojeností. ALE je takový nenápadný vrahoun spokojenosti, když ho používáme moc nebo špatně. To špatné používání, to znamená, že řekneme něco pozitivního a následující větou s ALE to pozitivní umenšíme nebo rovnou vymažeme.
Takže bacha na ALE … a nemyslete si, že to vyřešíte za pomocí nějakých „avšak“, „nýbrž“ nebo „jenže“ – to jsou zrovna takoví vrahouni:) Radši věty prohoďte nebo nahraďte spojkou A. Třeba to nějaký ten bodík k Vaší spokojenosti přidá.
A případně si zkuste online test stresové zátěže, který Vám prozradí, jestli Vás život moc nedrtí a jestli používáte dobré, nebo špatné postupy ke zvládání stresu.
Krásný jahodový a třešňový čas Vám přeje
Michaela Peterková
_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz
VELKÝ TEST STRESU – online a výsledky hned
