Bude dobře!

(Úvodník jaroměřských ZUŠkovin)

Ještě úplně nedávno byl v ZUŠce pořádný šrumec, hrálo se a zkoušelo, družilo, bezstarostně kýchalo a třáslo rukama, zařizovaly se koncerty, výstavy a soutěže… a najednou prázdno a ticho. Moudra starých filozofů o tom, že časy se mění a že v životě není nic jisté, se nyní zhmotnila v nečekaně intenzivní podobě.

Mrňavá breberka hrozí a straší a omezuje nás ve spoustě věcí, které jsme považovali za samozřejmé. Vrhá nás do nových situací. A to je právě něco, co, když budeme šikovní, využijeme. Učit se doma? To chce spoustu samostatnosti. Učit děti na dálku? To chce naučit se dělat s technikou, které se člověk do té doby úspěšně vyhýbal. Být doma intenzivně s celou rodinou také není automaticky snadné. Naši pomoc teď možná potřebuje víc lidí, než je obvyklé, a ohleduplnost všech kolem potřebujeme všichni.

Nakonec to bude cenná zkušenost. Jako všechny cenné zkušenosti bude taky draze zaplacená, ale tak to prostě je. Máme ovšem velkou šanci se toho spoustu odnést. A až ohrožení a ta omezení postupně povolí, bude to krásné. Vychutnáme si to, co jsme už úplně zapomněli vnímat.

Teď je v ZUŠce prázdno, ticho, … vnucuje se i slovo „mrtvo“, ale to sem nepatří. ZUŠka žije dál, jen je teď jako liška, která se zatáhla do nory, aby ji nesežral blížící se kojot. Až kojot odtáhne, liška zase vyleze a ohnivě zazáří ve svitu slunce. Stačí jen trochu trpělivosti a do ZUŠky se taky vrátí ruch, smích, hraní, tvoření, kýchání a setkávání.

(S)mějte se, co to půjde!

Michaela Peterková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *