„Co zase chceš? Jít ven? No tak jdeme ven, ty malý sobecký stvoření, který svou mámu nenechá ani chvíli odpočinout. Jen pojď.“
„Mám tě ráda a teď jdi pryč.“
„Můžu si, maminko, vzít sušenku?“ – „No jo prosím tě, dělej si, co chceš.“
Ahoj kamarádi a fanoušci kvalitní psychologie,
dnes se podíváme na jednu rodičovskou specialitu mající za následek děti a posléze dospělé lidi, kteří nejsou v pohodě.
Co je na těch úvodních příkladech divného? Jasně, všechno. Tak jinak – Co mají ty komunikační situace společného?
Představte si, že by někdo takhle mluvil s vámi, když vám bylo pět let: Věděli byste, co vám ten člověk sděluje? Bylo by vám to jasné?
Všechny ty příklady nesou nějakou informaci na povrchu – Půjdeme ven, Mám tě ráda, Vem si sušenku. Ale jasně tam vnímáme ještě spodní proud a ten proud je divný a temný ☠️
Rodič souhlasí, že se půjde ven, ale viní dítě, že je sobecké a nutí rodiče k sebeobětování.
Říká hezká slova a zároveň odstrkuje.
K sušence přihazuje úplnou svobodu, ale velkoryse ani legračně to nezní. Kus slov říká něco a kus něco jiného.
Jiná varianta je nesoulad ve verbální a neverbální části. Například se dá posměšným tónem říct „No ty jsi šikovný, celý tatínek!“ Desetileté dítě už snad tu ironii pochopí, ale co pětileté?
Dalším typem téhož je chovat a utěšovat dítě, ale dělat to hrubým způsobem – držet dítě silným stiskem, namísto v náručí ho nést v podpaží a podobně.
U starších dětí pak dávat nemožné instrukce:
„Koukej jít včas do postele, protože dobře se vyspat je základ! A víš, že musíš dopsat úkol, vynést koše a naučit se angličtinu?“
„Dělej si, co chceš, ale takhle tě nebude mít nikdo rád.“
„Takovej obrovskej hamburger. Dobrou chuť, no. Myslel jsi třeba na to, že děti v Africe by si ho možná taky daly? A ty by ho opravdu potřebovaly.“
Říká se tomu dvojná vazba. Vyvolává v dítěti ZMATEK a čím menší dítě se s tímto komunikačním stylem potká, tím horší následky to na něj má. Gregory Bateson, který tento jev jako první popsal, ho dával do souvislosti se schizofrenií a jinými psychotickými poruchami. Každopádně zneurotizovat, tedy zúzkostnit, což sice není takový psychiatrický průšvih jako schizofrenie, ale ani tak žádný super vklad do dalšího života, umí naprosto spolehlivě.
Dvojná vazba aplikovaná často není nic jiného než 💀 TÝRÁNÍ. Se všemi důsledky v psychice malého člověka.
Výsledkem je nejisté dítě, které nechápe, co se po něm chce. Co může udělat, aby byl rodič v pohodě. Aby ho měl rodič rád. Aby chápalo samo sebe. Aby chápalo svět kolem sebe. Taková komunikace narušuje jeho potřebu jistoty, která je extrémně důležitá a jejíž uspokojení je podmínkou důvěry ke světu, druhým lidem i sobě.
O dalších dětských, ale i dospělých osobních potřebách, o frustraci a boji protikladných potřeb mezi sebou budeme mluvit už dnes večer na webináři 📺
Pokud jste přihlášení, těším se na Vás v sedm hodin naživo (nebo později ze záznamu). Pokud nejste, ještě to v pohodě stihnete – podrobnosti a přihlášku najdete tady.
Mějte se hezky a bacha na dvojnou vazbu: Spousta nepěkných situací má i svou světlou stránku, ale dvojná vazba fakt ne, ta je u dětí hnusná a nepřijatelná za všech okolností
💚 Michaela Peterková
_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
Úplně nový online minikurz 💥 POTŘEBY: CESTY KE SPOKOJENOSTI NEBO FRUSTRACI
Co Vás v rámci kurzu čeká: Dva 📺📺 živé webináře (kdybyste je nestihli naživo, bude záznam 💻 pro pozdější zhlédnutí), možnost ptát se 👫 v diskusi a živém chatu, písemné materiály 📃📃 ke stažení
