Není Padouch jako padouch 😡 - PhDr. Michaela Peterková

(Psychologický zpravodaj z ledna 2023)

A není Oběť jako oběť. V posledních pár týdnech se bavíme o tom, jaké to je, když se člověk cítí jako chudák, oběť okolností nebo smůly a že je to jen jeho vnitřní (a velmi nevýhodný) postoj.

Přišlo mi mailem pár dotazů, jak to ale je, když je člověk opravdu někým omezovaný, týraný nebo když objektivně měl smůlu.

Ahoj kamarádi a fanoušci kvalitní psychologie,

v dnešním Zpravodaji se podíváme na rozdíl mezi Obětí a obětí, Padouchem a padouchem a taky mezi Zachráncem a zachráncem.

😡 Máma mlátí svou malou dceru za známky ve škole.
😡 Úředník na důchodech vyhodí starší paní, že nemá něco dobře vyplněné, neporadí ani, jak to má udělat, jen řekne, ať si to vyplní pořádně a přijde příště.
😡 Někdo se nehezky chová ke kočce.

😡 Ozbrojený člověk okrade o tržbu personál benzinky.
😡 Vedoucí chráněné dílny má sarkastické poznámky k inteligenci lidí, co tam pracují; ti buď nechápou, o čem mluví, nebo se nebrání, aby o práci nepřišli.

Tady máme objektivně někoho, kdo neférově využívá svou silnější pozici. A někoho, kdo je ve slabší pozici a kvůli tomu trpí, tedy oběť. Když má oběť štěstí, objeví se člověk, který jí pomůže. Všechno jsou to špatné situace, které se bohužel stávají.

Pak je ale ještě jiný typ situací, v nichž taky figuruje nějaká Oběť, nějaký Padouch a nějaký Zachránce, ale jsou to „jen“ role. Navenek často ani nemusíme pozorovat nic špatného.

Typický příklad:

„Prosím, můžeš trochu ztlumit tu televizi?“
„To už se ani nemůžu dívat na televizi? Podle tebe dělám pořád něco špatně.“

Nevinná a vlídně pronesená žádost má za následek, že oslovený se rozhodne cítit jako chudák, pro kterého není žádné pochopení. Tento člověk ze sebe udělá Oběť 😒 a z žadatele Padoucha 😡. Pokud „Padouchovi“ posléze rupnou nervy, vypukne kravál, který v pohodě trumfne i hlasitou televizi a role se budou krásně, teda spíš hnusně, střídat.

Jiný příklad:

„Mně strašně hučí v uších. Co by to mohlo být?“
„Nevím. Dám ti ale kontakt na ušního nebo neurologa.“
„A ty mě nemůžeš napsat nějaký prášky?“
„Já jsem ortoped a v tomhle se skoro nevyznám.“
„Ach jo.“
„Počkej, najdu ti telefon na -“
„Neobtěžuj se. Nebudu čekat dva měsíce, než mě někdo vezme, to se dřív zblázním. Myslela jsem, že mi pomůžeš, ale vidím, že ani doktor už tu není od toho, aby léčil. Budu to muset nějak vyřešit sama. Ach jo. A takhle se mám zvládat práci i rodinu.“

Máme tu Oběť 😒, která se mnohem méně snaží svou situaci řešit, než se snaží dělat ze sebe chudinku. Pak tu máme Zachránce 😇, který chtěl pomoct a ve finále kouká s pootevřenou pusou, že z něho Oběť udělala spolupachatele svého stavu.

Ještě do třetice:

„Nehnu s tím úkolem. Je moc těžký. To zas bude zítra průšvih.“
„Tak ukaž. … Tady ho máš vyřešený.“
…
„Takhle to prý nemělo být. Kvůli tobě mám teď čtyřku.“
„Chtěla jsem ti jenom pomoct.“
„Moc se to nepovedlo.“
„Tak si to příště udělej sama.“

Tady máme Oběť těžkého úkolu a Zachránce, který, ač nežádán, se snaží pomoct. Jenže nevděk světem vládne, to ho naštve a stane se z něj poslední větou Padouch, což ještě víc utvrdí Oběť 😒 v její sebelítosti.

Je tedy rozdíl být objektivně obětí nějakého bezpráví a cítit se jako Oběť 😒 ve smyslu role, kterou člověk dobrovolně (byť většinou nevědomě) přijme.

Taková Oběť si pak potřebuje vytvořit Padoucha 😡– obviní někoho, že může za její problémy.

A někdy se objeví i Zachránce, který se snaží situaci vyřešit, ale ne vždy to vede ke šťastnému konci.

Kde se objeví tyto tři role, tak je zaručeně taky konflikty, hořkost, pocity nepochopení a negativní smýšlení o druhých lidech. Když se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte herce těchto rolí skoro všude.

Důsledky? Problémy ve vztazích i v komunikaci, nedostatek sebedůvěry, pocity bezmoci, sebelítost a další věci, o které nikdo z nás nestojí.

Tyhle role, tyto masky, je naštěstí možné odložit a přestat manipulovat a hrát komunikační hry na Oběti 😒 a Padouchy 😡.

Jak na to, o tom bude velký online kurz, který startuje už za týden. Řekneme si v něm všechno o rolích Oběti 😒, Padoucha 😡 i Zachránce 😇, kde se berou, jak je poznáme a hlavně jak z nich ven. Kurz se jmenuje Život ve vlastních rukou, bude plný videí, materiálů a diskusí a přihlášku s podrobnostmi najdete tady: