Psychologický zpravodaj z 11/2022
Ahoj psycho-kamarádi,
protože vztahy k lidem jsou většinou základem našeho největšího štěstí i největšího neštěstí, pokračujeme ve vztahových tématech. Dnes se podíváme na to, jaké to je, když člověk popírá sám sebe.
„Potřebuješ něco?“
„Ne, ne, děkuju, já to zvládnu sama,“ odpoví uhoněná matka rodu, která by si nejradši už na chvíli sedla, ale musí ještě tohle zařídit, tamto poklidit, té odpovědět, na večer cosi připravit.
Matka rodu je často utahaná, moc se nesměje a život si neužívá. Kamarádkám na jejich nápady říká „Nestíhám“, partnera v duchu obviňuje, že je sobec, když je věčně někde na kole, na volejbalu nebo v dílně, zatímco ona nemá ani chvilku pro sebe. „Sobec“ se pak na volejbalu zamiluje do jiné, která si udělá čas zaskotačit si u sítě, a matka rodu to, ze svého pohledu pochopitelně, bere jako zradu. „Já, která jsem se dokonale starala .. tohle mám za to?“
Člověk se může přetrhnout, odvádí výkony na iks frontách, chtěl by za to jen trochu uznání, ale nedostane většinou ani to a ve vztazích se usídlí napětí.
Lepší scénář:
„Potřebuješ něco?“
„Jo, objednej prosím Bobíka na veterinu, nakrájej tady okurku a večer bych si od tebe ráda čtvrt hodiny lechtání na nohách. A čím budu moct udělat radost já tobě?“
Jaký je rozdíl? V tomhle druhém případě je člověk sám sebou. Ví, co potřebuje a co by si přál, a to umí přátelsky sdělit ostatním. Naopak v prvním případě vidíme popření vlastních potřeb a přání. Jako by byla matka rodu na všechno sama, i když reálně není.
Příčiny najdeme překvapivě daleko v osobní historii. Jako malá holka slýchala – Nestěžuj si, Nebreč, Dělej to pořádně, Musíš se víc snažit, Ty mě tak trápíš, co už zase chceš? nebo jiné formy, které znevažovaly její pocity a její potřeby. Neboli „Když budeš mít své pocity a potřeby, nebudeme s tebou spokojení.“ A protože dítě obvykle chce náklonnost a schválení rodičů, vyrobí si masku.
Maska je citově vyrovnaná, nenáročná a dělá rodičům radost. Strachy, smutek a potřeby zůstávají pod maskou. Tohle si pak člověk přenese až do dospělosti – aby mě druzí brali, musím být někým jiným. Projevy? Perfekcionismus, nadměrná soběstačnost, strach z opuštění, strach z velké blízkosti, boj o vlastní nezávislost (i když ji nikdo neohrožuje) nebo nadměrná přizpůsobivost. (Holky jedou většinou sebeobětování a perfekcionismus, kluci spíš nadměrnou nezávislost, ale často je v problémech docela genderová rovnost.)
Kudy z toho ven? Člověk si většinou hrábne na dno a tam zjistí, že dál už to takhle nechce dělat. Dalším krokem je uvědomění si, že smím dělat chyby a být slabá. Uvědomění, co chci a potřebuju. A pak se to dětskými krůčky učím zavádět do praxe. Požádat druhého o laskavost. Říct, že se mi něco líbí. A nelíbí. Že na něco mám nebo nemám náladu. Ne arogantně, nýbrž s péčí o city druhého. Odpočinout si bez pocitů viny. Ze vztahu tak zmizí hra na chudáka a na oběť, což je jinak obrovský balvan.
Jestli nosíte nějakou masku a chcete ji sundat, přeju Vám hodně odvahy a trpělivosti!
O vztazích a co pro ně můžeme každý sám za sebe udělat, bude i webinář – naživo už pozítří. Z webináře bude záznam k pozdějšímu zhlédnutí, budete moct pokládat otázky a dostanete písemné shrnutí.
Pokud se Vám chce, napište mi stručně, proč Vám nevyšly vztahy. Případně – proč je málo spokojený Váš současný vztah? (Týká se partnerských, ale i jiných vztahů – k dětem, přátelům či kolegům.) Aby mi ve webináři nechybělo nějaké zásadní téma😊
Minikurz JAK ZLEPŠIT VZTAH (i když třeba partner nespolupracuje): Podrobnosti a přihlášku najdete na této stránce.
Vysílá se už ve čtvrtek, takže máte předposlední a poslední šanci se přihlásit!
Ať Vám to jde s potřebami a přáními, krásné úterý,
Michaela Peterková
_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz
