Novináři jako lančmít ze separátu

Novináři jako lančmít

Zatímco naše adély ve skleníku plodí tucty voňavých okurek, někteří novináři v okurkové sezóně trpí nedostatkem. Chytají se pak každého stébla, na jehož konci visí cokoli, o čem by se dalo něco napsat. Když ministr zemědělství Jurečka oznámil, že má výsledky srovnání výrobků prodávaných ve východní a západní Evropě a že se mezi sebou skoro všechny liší, přišel kýžený moment a éter se zaplnil vzrušenými výkřiky, jejichž společný jmenovatel byl: Tady nám prodávají šmejdy, to lepší zůstává v Německu.

Přitom je to trochu jinak. Zmíněný výzkum vůbec neměl za úkol porovnávat kvalitu – chtěl jen zjistit, jestli jsou výrobky týchž producentů stejné. Ukázalo se, že většinou nejsou. To ale samo o sobě nemusí být špatné. Vadí třeba méně slazený čaj, když deklarace na obalu je v pořádku a cukru přijímáme i tak nadbytek? Některé rozdíly naopak význam pro spotřebitele mají. Třeba bílý jogurt pro německý trh obsahoval víc žádoucích bakterií, než identický jogurt pro český trh. Pardon, bylo to naopak. Ten český byl obydlenější. Už mě ty mediální výkřiky taky nějak ovlivnily. Tady jsou některé z nich:

21 důkazů, že Němci nakupují lepší jídlo než Češi (Seznam Zprávy)

Němci mají lepší zboží, dokazují první data z velkého průzkumu kvality (Idnes.cz)

Popelnice Evropy potvrzena testy: V Německu je stejné zboží kvalitnější (Novinky.cz)

Oficiálně prokázáno. Výrobky v Česku jsou horší než v Německu (Echo24.cz) Echo vůbec přistupuje k tvorbě textů občas dost kreativně, když je za pochodu mění. Někdy, pokud napoprvé udělají chybu, objeví se nový text s cedulkou „Aktualizováno“ – jenže kdo si to přečte podruhé? U tohoto článku už původní znění ani nedohledáte, automaticky se přesměruje na nové (i s novým titulkem) Stejný výrobek je pro Němce z masa, pro Čechy ze separátu. To realitě odpovídá víc, než ten původní. Jenže škoda už byla napáchána.

Studie kvalitu nehodnotila, novináři o ní ovšem píší. Tak se pojďme podívat, jak jednotlivé porovnávané výrobky pochodily, když se zaměříme na to, zda jsou ty české v porovnání s německými lepší nebo horší. Vždy jsem shrnula hlavní zjištěné rozdíly (s výjimkou senzoriky, která je subjektivní a s kvalitou mnohdy nesouvisí) a na jejich základě vyhodnotila, jestli je daný výrobek určený pro český trh přibližně shodný, kvalitnější nebo méně kvalitní, než výrobek prodávaný v Německu.

  1. Nutella – o něco víc kakaa a bílkovin ve výrobku v SRN
    Hodnotnější suroviny ve výrobku pro SRN
    PALEC DOLŮ
  2. M&M’s Čokoládové bonbóny – pro trh v ČR, AT a HU použitý palmový, palmojádrový a bambucký tuk, pro trh v SK a SRN kokosový tuk
    Kokosový tuk je zrovna tak nezdravý jako palmový tuk a ty ostatní
    NEJSME NA TOM HŮŘ
  3. Nesquik Kakaový prášek – více kakaa ve výrobcích mimo SRN, vitamínu C a D3 bylo v německém výrobku zhruba polovina oproti výrobkům v ostatních zemích, vitamínu B9 měl naopak dvojnásobné množství
    3 parametry lepší u nás než v SRN, 1 horší
    JSME NA TOM LÍP
  4. Teekane Zelený čaj – nejvíce kofeinu obsahoval čaj prodávaný v Maďarsku, nejméně ten německý
    Čaj na českém trhu je silnější
    JSME NA TOM LÍP
  5. Jacobs káva 3in1 – hmotnost balení pro německý a rakouský trh byla o 2,8 g vyšší (nezdá se ovšem, že by to pro tamní spotřebitele představovalo nějakou výhodu), výrobek pro český a maďarský trh obsahoval méně cukru (pouze o 0,5g), česká káva společně se slovenskou obsahovala nejvíce kofeinu (o zhruba 50% víc než německá). Balení výrobků se dost liší, tady asi porovnavatelé neměli očekávat stejný výrobek, protože například na obalu výrobku pro český trh jsou mnohem víc zdůrazněna samotná kávová zrna, která na obalu výrobku pro Německo nedominují – to odpovídá i obsahu kofeinu.
    Mnohem silnější káva v ČR, nepatrně méně sladká, v mírně menším sáčku
    NEJSME NA TOM HŮŘ
  6. Nestea Citronový čaj – výrobek pro trh v SRN byl sladší, slazen výhradně cukrem, výrobky v ostatních zemích cukrem a steviol-glykosidy. Sladidlo z rostliny stevie se podle všech v současné době dostupných výzkumů považuje za žádoucí a bezproblémovou náhražku cukru, u něhož byly naopak prokázány negativní dopady na zdraví při jeho nadměrné konzumaci.
    Lepší sladidlo ve výrobcích mimo SRN
    JSME NA TOM LÍP
  7. Tulip Lančmít – výrobek pro Německo obsahoval vepřové maso, výrobek pro ČR drůbeží separát. Naštěstí se v ČR už tento lančmít shání jen těžko. Výživově nebo z hlediska zdravotního přínosu (který je u lančmítu spíš iluzorní) nemusí být mezi výrobky podstatný rozdíl.
    Kvalitnější surovina použita ve výrobku pro německý trh
    PALEC DOLŮ
  8. Kiri Sýr – jako základní surovina pro výrobek určený pro ČR, SK a HU byl použitý tvaroh, pro AT a SRN čerstvý sýr. Z toho asi vycházejí ostatní rozdíly v obsahu tuků, bílkovin a rovněž cukrů. Těžko soudit, co je v tomto případě „lepší“. Rozdíl byl ovšem v plnění balení – rozměrově stejná krabička obsahuje v AT a SRN 120 g výrobku, zatímco u nás a dalších dvou zemích 100 g.
    Výrobce nás šidí v množství (i když deklarace odpovídá)
    PALEC DOLŮ
  9. Danone Jahodový jogurt – odlišnost do mínusu se zde týkala jogurtu určeného pro maďarský trh, ostatní se (mimo senzoriky) nelišily.
    Maďaři ostrouhali, my OK
    NEJSME NA TOM HŮŘ
  10. Lay’s Solené chipsy – u výrobku pro německý trh nebyl při smažení použitý palmový tuk, v ostatních ano. Německé chipsy byly ale na druhou stranu žluklé, protože použitý slunečnicový olej je méně stabilní.
    V německém výrobku chyběl nežádoucí tuk. Žluklost budu brát za náhodný výskyt, ne všechny chipsy smažené na jiném než palmovém tuku jsou žluklé.
    PALEC DOLŮ
  11. K-Classic Bílý jogurt – rozdílné složení mikroflóry, v jogurtu pro ČR bylo na rozdíl od toho pro Německo mnohem více laktobacilů a bifidobakterií i více streptokoků; celkově obsahoval český jogurt dvojnásobné množství mikroorganismů, které dělají jogurt chuťově mírně kyselejší a, co je podstatné, mají pozitivní dopad na lidskou střevní mikroflóru.
    Z hlediska mikroflóry zdravější jogurt v ČR
    JSME NA TOM LÍP
  12. Iglo Rybí prsty – výrobky prodávané v SRN a AT měly o 7% vyšší obsah masa nebo výrobky na „východních“ trzích.
    Méně masa pro ČR
    PALEC DOLŮ
  13. Dr. Oetker Pizza Ristorante – pizza pro rakouský trh obsahovala 22% mozarelly, pro trh v ČR, SK a HU 17%, o Německu informace nejsou, nejspíš to bude něco mezi. Obal pizz se lišil, na té české bylo méně koleček sýra, takže z hlediska deklarace bylo vše v pořádku.
    Méně sýra je špatně
    PALEC DOLŮ
  14. Lenor Aviváž – německé a rakouské balení obsahovalo 990 ml prostředku, zatímco balení pro trh v ČR, SK a HU 930 ml. Obě lahve byly přitom stejně velké.
    Méně muziky ve stejné pixle
    PALEC DOLŮ
  15. Persil Prací prášek – výrobek určený pro ČR, SK a Hu obsahoval méně aktivních látek (tedy toho, co čistí), než výrobek pro trh v AT a SRN (v balení pro ČR to bylo 9,7 g aktivní látky na dávku, v SRN 11,4 g).
    Méně účinný prášek v ČR
    PALEC DOLŮ
  16. – 21. U těchto výrobků (které ve zprávě, jež je momentálně z VŠCHT k dispozici, nejsou konkrétně specifikovány) nebyly zjištěny rozdíly.
    6 X NEJSME NA TOM HŮŘ

Porovnání bylo původně podrobeno celkem 30 výrobků, komise pak devět výrobků vyřadila a dál se už pracovalo jen s těmi, u kterých byl „stejný marketingový záměr“. Vyřazeno bylo například mléko, u kterého se přitom žádné rozdíly neprokázaly (nabízí se tu otázka, proč bylo vyřazeno – marketingový záměr u mléka se asi v rámci evropských zemí neliší). Přitom mléko kupují lidé určitě častěji, než lančmít nebo rybí prsty, a informace o něm by tak byla pro spotřebitele důležitá.

Takže když sečteme těch 21 výrobků, ke kterým jsou informace:

PALEC DOLŮ: 8x
NEJSME NA TOM HŮŘ: 9x
JSME NA TOM LÍP: 4x

Z jedenadvaceti výrobků jich bylo devět zcela stejných nebo poskytovaly srovnatelné výhody a nevýhody, u osmi výrobků na nás jejich původci šetřili a čtyři výrobky by nám spíš mohli závidět Němci. Celková situace tedy není růžová, ale rozhodně neodpovídá již zmíněným tvrzením „Popelnice Evropy potvrzena“ (novinky.cz) nebo dokonce „21 důkazů, že Němci nakupují lepší jídlo než Češi“ (Seznam Zprávy) – kromě detailu, že nešlo jen o jídlo, je těch důkazů maximálně osm, takže tady jde o titulek vysloveně lživý. Jenže dospět k pravdivému závěru a zjistit, že některé výrobky je lepší koupit u nás, znamená vyposlechnout si podstatnou část z tiskové konference k tématu pořádané. A komu by se chtělo, že?

Ale abych jen nekritizovala: Na tu vlnu populistických titulků a „spravedlivého“ rozhořčení nenaskočil Martin Veselovský z DVTV, který se v rozhovoru s Janem Pivoňkou z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (ta zkoumání prováděla) držel faktů a zajímal se i o pozadí studie. Tento rozhovor také nevyzněl ani zdaleka tak pesimisticky, jako jiné novinářské výstupy na dané téma.

Ještě drobná psychologická poznámka: Když se podíváme na tiskovou konferenci, kde byly výsledky porovnání sděleny veřejnosti, je docela zajímavé všimnout si rozložení jednotlivých výrobků. Jako první byl prezentován výrobek, který pro českého spotřebitele dopadl hůř než pro německého, a rovněž poslední čtyři byly z této skupiny. V psychologii je přitom známý efekt, že lidé si ze sdělení nejvíce pamatují to, co padlo na konci, pak to, co bylo na začátku, a nejméně si pamatují informace z prostředka. Pořadí prezentace jednotlivých výrobků tak pomohlo posílit dojem, že český spotřebitel to má špatné. Je ovšem samozřejmě klidně možné, že v tom žádný úmysl nebyl a šlo o náhodu.

Tato kauza ukázala, že mnozí novináři se snažili situaci vylíčit mnohem horší, než je. O tom, že třeba nanukový dort vyráběný v Německu a prodávaný v ČR měl vyšší obsah mléčného tuku a kvalitnější čokoládu než ten prodávaný v Německu, jak to vyplynulo z testování dTestu (7/2017), se nedočteme. Dobrá zpráva, pokud to není zrovna nějaké dojemné mláďátko, je „ee“. Je to špatná zpráva, která prodává. Ale měla by aspoň být pravdivá, jinak se novináři chovají úplně stejně jako ten výrobce, který dá do plechovky lančmítu místo masa separát.

Michaela Peterková, 13.07.2017
www.michaelapeterkova.cz
www.psyx.cz

 

zveřejněno též na Forum24.cz

Zdroje:
https://www.novinky.cz/ekonomika/443237-popelnice-evropy-potvrzena-testy-v-nemecku-je-stejne-zbozi-kvalitnejsi.html
https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/21-dukazu-ze-nemci-nakupuji-lepsi-jidlo-nez-cesi-34171?seq-no=5&dop-ab-variant=&source=clanky-home
http://zpravy.idnes.cz/kvalita-zbozi-srovnani-cesko-nemecko-dwk-/domaci.aspx?c=A170710_212623_domaci_hro
https://video.aktualne.cz/dvtv/kupujeme-v-cesku-nekvalitni-potraviny-proc-se-to-deje-briefi/r~17e62610663611e7b2b5002590604f2e/
http://echo24.cz/a/iixkK/oficialne-prokazano-vyrobky-v-cesku-jsou-horsi-nez-v-nemecku
http://echo24.cz/a/iixkK/stejny-vyrobek-je-pro-nemce-z-masa-pro-cechy-ze-separatu
https://video.aktualne.cz/dvtv/vyrobci-maji-vyrabet-stejne-pro-vsechny-nesouhlasim-ze-cesi/r~6f8b9ea8670411e7b2b5002590604f2e/?redirected=1499936794
Časopis dTest 7/2017