❌ Ty máš super svaly, krásnej zadek, pořádný prsa, vyrýsovaný stehna, jsi nádherně štíhlá …
Říkat druhým lidem hezký věci je potřeba, ale radši bychom měli sáhnout po jiných. Tyhle hlášky jsou přesně z té kategorie, kdy to myslíme dobře, ale může to skončit blbě 👎 – v toxických dietách, anorexii, bulimii a jiných problémech s jídlem, kterými děti a dospívající trpí v neskutečné míře.
Pokud je pro Vás tohle téma aktuální, pojďte na 💻 webinář – živě už zítra večer! 💥
Probereme poruchy příjmu potravy do hloubky a srozumitelně, abychom pochopili, proč to děti dělají a kudy vede cesta ven 💡
Podrobnosti a přihlášku najdete tady ⏩
Ahoj kamarádi a fanoušci kvalitní psychologie,
dneska riskuju, že budu inkasovat komentáře typu „Co si zas ty psychologové vymejšlej.“ A nedivím se, protože intuitivně všichni cítíme, že chválit je fajn, a když to někdo rozporuje, zdá se svět ještě mnohem komplikovanější, jako by nebyl dost komplikovanej už tak.
💡 Tak pojďme na to: Co je špatného na pochvalných řečech o vzhledu?
🗣️ „Ty máš ale pořádný nohy, ne jako ty vychrtlý modelky!“
Že přínos takové hlášky k sebedůvěře není kdovíjaký, to asi nepřekvapí.
Ale co tohle? 🗣️ „Vypadáš výborně, začala jsi cvičit nebo něco?“
Tahle slova by naopak mohla podpořit pozitivní změny, které ta dřív oplácaná holka udělala. Jenže když se tahle věta trefí zrovna do třetího měsíce, kdy dotyčná holka skoro nejí, protože si předtím připadala tlustá, dá jí to za pravdu, že jde dobrým směrem. A za půl roku bude vážit 30 kilo…
Nebo takovýhle kompliment: 🗣️ „Máš skvělý břišáky, to bych do tebe neřekla.“
Toho jedenáctiletého kluka do té doby nenapadlo se o své svaly zajímat, ale od téhle chvíle se začal bát, aby o ně (a obdiv) nepřišel. „Hlavně je nezakrýt tukem … nesmím se přejídat.“ Skutečný případ anorektika.
Způsobí jedna pochvala anorexii? Jasně, že ne. Ale může být kapkou, která se přidá k nízké sebedůvěře a nejistotě, a problém je na světě.
Komentovat tělesný vzhled dospívajících dětí je skok do 💣 minového pole. Nikdy nevíte, co se děje uvnitř, jaké lidi na sockách dítě sleduje, jestli se netrápí tím, jak vypadá, jestli už nezačalo experimentovat s nejedením nebo nadměrným cvičením. Je proto lepší to vůbec nedělat. Ostatně tohle platí v každém věku, znám dost lidí, kteří jedou v cyklu dieta – sebeovládání – selhání – přejedení – frustrace. A v myšlenkách pořád řeší svůj vzhled a jídlo 🥬🥒
Teď je doba, kdy poruch příjmu potravy přibývá 📈 Nezdravým vztahem k jídlu trpí desítky tisíc dětí a mladých lidí. Proč to tak je, to je téma na delší vyprávění a probereme to na webináři – v zásadě ale digitální svět, potíže typu covid, válka a oteplování ve vysokém rozlišení, chaos, nadměrné ochraňování rodiči, moc velké nebo naopak malé nároky, to všechno tvoří mix, který je pro vyvíjející se psychiku mnoha dětí příliš 🔨
💻 Na webinář Vás srdečně zvu, probereme poruchy příjmu potravy srozumitelně, do hloubky a dozvíte se konkrétně, jak svému dítěti pomoct 👍 a co naopak nedělat a neříkat ❌
(V kurzu je už teď ke zhlédnutí záznam webináře o sebepoškozování.)
Hezké 🌱 jarní úterý,
💚 Michaela Peterková
_____________________
PhDr. Michaela Peterková
psychologie psyx.cz
💻 Online kurz DÍTĚ, KTERÉ SI UBLIŽUJE – pro rodiče a učitele, další živý webinář už ve středu 29. ledna 💥
📺 Záznam pro pozdější zhlédnutí, 📜 písemné shrnutí a 👬 diskuse
