Štve vás, jak si jiní lidé OBHAJUJÍ své NEROZUMNÉ jednání?

Rozčiluje se u mě v poradně jeden manažer: „Ten můj vedoucí směny je neuvěřitelnej pablb. Pustil do bagru úplně opilýho bagristu a ten mi 💀 zranil tři chlapy. Proč mu nedal dejchnout? Vždyť ten chlap se motal tak, že si toho ráno všimla i vrátná, a policajtům k nohám prakticky z toho bagru vypad. Ale on si prej ničeho nevšimnul! Houby nevšimnul, vím přesně, jak to bylo – on se tohohle bagristy bojí a proto mu nedal dejchnout. Bál se, že by se mu začal vysmívat nebo tak něco. Ale to si snad musí umět ustát, ne? Ten blb se mi ale pořád dívá do očí a tvrdí, že si ničeho nevšimnul, že jinak by mu samozřejmě dejchnout dal. On tomu snad i věří – je to vůbec možný, aby tomu fakt věřil?“

Než se vrhneme na dnešní téma pořádně, zvu Vás na 📺 online kurz ROZUM vs. EMOCE

🦉 Prozkoumáme, proč děláme hlouposti a ještě si je obhajujeme
🦉 Proč emoce často vyhrávají nad logikou a rozvahou
🦉 A jak tyhle dvě síly naučit spolupracovat

Kurz je právě teď otevřený > kouknout na podrobnosti

Ahoj kamarádi na fanoušci kvalitní psychologie,

taky znáte lidi, kteří si obhajují svoje chyby tak, že tomu snad sami nemůžou věřit? (Ale přitom evidentně věří?)

Co se (možná) dělo v hlavě toho vedoucího směny? Vidí motajícího se týpka, co si to šine k bagru; představí si, že za ním jde s alkoholtesterem a ani to nedomyslí, protože ho sevře úzkost. Tenhle chlap má prostě navrch, šéf směny se před ním vždycky cítil jako zajíc před kobrou. Tak nic … Jde radši do kanceláře dělat nějaké papíry. Když se pak stal ten průšvih, dal se cestou nejmenšího odporu – Sorry, já nic neviděl 🤷‍♂️ A věří tomu, aspoň tedy na 80%. Jeho psychika ho tak chrání před uvědoměním, že si nevěří, že dělá práci, na kterou nemá, a že je zodpovědný za tři zraněné lidi.

Nebo jedna moje známá, která má velké ambice v tom, jak dostat pod kontrolu svůj život, jak říká. Což znamená ✅ 1. Méně utrácet. „Ale tenhle kabát jsem si prostě koupit musela, podívej, jak vypadá ten starej.“ (Cenovka: 11500.)

2. Shodit 20 kilo. „Když je takový vedro, tak pivo je jenom iontovej nápoj. Jako nebudu pít tu teplou vodu z flašky.“

3. Každé ráno chodit na předplacené rozcvičky. „Dneska to fakt nešlo, viděla jsem po probuzení nějak rozmazaně, tak jsem to radši neriskovala.“

Kdybyste se jí zeptali, jestli ten kabát musel být za tolik, zdůvodní vám obšírně, že jo – že kvalitní materiál a tak … A rozmazané vidění … minule to byla přeležená žebra a předtím motání hlavy 🤕 Jindy během dne ani o víkendech se ty potíže nevyskytují. Podobně jako u příkladu s vedoucím směny i tady rozum obhajuje jednání, které je v rozporu s předsevzetími a plány, obhajuje nedostatek sebekontroly a pohodlnost, které si nechce připustit.

A ještě jeden příklad, jak rozum vlaje až za emočně řízeným chováním:

👍 „Fílo, co kdybychom jeli zítra na túrku do hor?“
🫤 „To nevím … má být hnusně, ne?“
👍 „Ne ne, změnili to, bude slunečno.“
🫤 „Stejně nemůžu, slíbil jsem mámě, že tam pomůžu s kácením hrušky.“
👍 „To je přece kvůli Petrovi přesunutý na další víkend.“
🫤 „Aha, jo. No, nějak mě bolí kyčel. No tak já ještě uvidím.“

Chce se Fílovi do těch hor? To by asi vypadalo jinak, jenže to před pár dny cosi jako slíbil. Teď musí v hlavě smířit přesvědčení, že on přece sliby dodržuje, a pocit, že se mu absolutně, ale ani malinko nikam jet nechce – takže rozum nabídne snadnou cestu ve stylu 🤷 „Sorry, prostě to nejde, tady jsou důvody.“ A Fíla jim věří.

Pohodlnost, strach, touha, vztek, chuť – to jsou ty opravdové síly, které tady hrály hlavní roli. Ale lidé z příkladů je potřebovali prodat jako promyšlené a dobře zdůvodněné jednání 🧠

U druhých si toho všimneme celkem snadno. U sebe to zvládá málokdo. Ale hlavu máme uplácanou všichni stejně: Emoce tam byly první 🏆 a vždycky první budou. Rozum jim dělá často spíš jenom obhájce. Na nerozumné věci (drahý kabát ve finanční tísni) dává pozitivní nálepky (ve finále se vyplatí), vlastní slabost (strach z bagristy) zakryje přehlédnutím (nevšiml jsem si).

Dá se takhle docela v pohodě žít. Vlastně je zajímavé, že ne každému to stačí a jde těžší cestou sebepoznání a upřímnosti k sobě 🦉

Kdyby Vás tohle téma zajímalo, pojďte na znovuotevřený 📺 online kurz ROZUM VS. EMOCE🧠❤️

Pořádně a přitom srozumitelně probereme bitvy, které se v našich hlavách vedou. A budeme hledat cesty, jak ty dvě vůdčí síly smířit a naučit spolupracovat.

✅ V kurzu můžete být za pár minut.

Krásný podzim,
💚 Michaela Peterková
_________________________

PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *