Nezařazené

(Únorový úvodník jaroměřských ZUŠkovin) Kdysi jsem četla rozhovor s nezapomenutelným vyústěním. Novinář se ptal matky jedné vynikající mladé klavíristky, čím to, že se její dcera v ani ne patnácti letech dostala na nejslovutnější pódia světa a klaní se jí i velice zasloužilí kolegové. Ta máma řekla: „Dcera cvičí několik hodin denně.“ „A to se jí…

(ZUŠkoviny – úvodník) Kde se vzalo, tu se vzalo. Asi si nepředsevzalo, že se vezme, protože kdyby si to předsevzalo, tak by se nevzalo. Předsevzetí. Leden jich bývá plný. Ale proč vlastně? Proč si dáváme předsevzetí nebo podobné plány typu „Od zítra/příštího týdne/června budu/nebudu dělat/nedělat to a to“!? Proč se takhle trýzníme a už předem…

(Úvodník jaroměřských ZUŠkovin.) Společně s pokročilým podzimem a blížícími se vánočními svátky se do ZUŠky vkrádají i bušící srdce, chvějící se ruce, nejistá kolena, motýle v břiše, rudé tváře, vyschlá ústa a obavy typu „Já to určitě zkazím“ nebo rovnou „Já to nepřežiju“. Neboli tréma menších i větších umělců spojená se spoustou koncertů a vystoupení….

(Listopadový úvodník pro ZUŠkoviny.) Červeno-hnědo-žlutá nadílka šustící na cestách pod botami napovídá, proč se aktuální měsíc nazývá tak, jak se nazývá. Každý rok touhle dobou končí některé stromy svou zelenou sezónu. Ale proč jim vlastně listy padají? No, ony nepadají zas tak dobrovolně – strom jim velmi jasně naznačí, že už nejsou žádoucí a prostě…

(Říjnový úvodník pro jaroměřské ZUŠkoviny) Na začátku byl M.C., maďarský psycholog s právě tak nenapsatelným, jako nevyslovitelným příjmením. A pagery. Kdybyste náhodou nevěděli, co je pager, tak je to taková pípací krabička, v podstatě něco jako fax nebo záškrt – kdysi to tu bylo, už není a nikomu to nechybí. Ten M. C. chtěl přijít…