Jaké frustrace si člověk NESE Z DĚTSTVÍ 👉 do dospělosti?

„Máma a táta byli jeden večer v pohodě – dovolili mi malovat si fixama a nevadilo jim, že občas přetáhnu z papíru do stolu. Pak máma začala kreslit fixou po tátovi a za chvíli jsme si po sobě čmárali navzájem a smáli jsme se u toho 😀​

Druhý den jsem si vzala fixy, že dodělám ten obrázek ze včera, a táta mě seřval 😡, že zničím stůl, výkres mi zmačkal a fixy vyhodil z okna do bláta. Máma se mě nezastala, dívala se na televizi a kousala si nehty.

Takhle to bylo každou chvíli – nikdy jsem nevěděla, co mi projde a co ne, co je dobře a co špatně. V těch čtyřech letech jsem nechápala, že když byli rodiče opilí, měli dobrou náladu a mohla jsem všechno, a když měli absťák, protože třeba museli do práce, mohla jsem za všechno.

Mám pořád problémy někomu věřit. Ve vztazích se snažím zavděčit na úkor sebe a taky mi stačí náznak ignorování nebo kritiky a vnitřně se hroutím.“

Na tomto příběhu vidíme, že v dětství neměla tato žena jistotu a předvídatelnost, kterou jako děti všichni nutně potřebujeme. Silné pocity nedůvěry a nejistoty si přenesla do dospělého života a zápasí s nimi hlavně v blízkých vztazích.

Rodiče nemusí být alkoholici – ke znejistění dítěte „stačí“ třeba i impulsivní, nepředvídatelná povaha. Když je to jeden rodič, může se dítě kotvit u druhého; když jsou to oba, …

A ještě než budeme v tématu pokračovat: Máte POSLEDNÍ ŠANCI vstoupit do online kurzu o potřebách, kde se probírají:

:: potřeby 🧡 ve vztazích, bez uspokojení kterých to beznadějně skřípe
:: potřeby 💚 v osobním životě, bez uspokojení kterých cítíme úzkost, osamocení nebo nesmyslnost
:: jak ustát, že nedostaneme všechno ☹️
:: zásadní potřeby 🙇‍♀️ v dětství, aby se člověk vyvíjel v osobnostně zdravého a spokojeného jedince

K dispozici jsou 📺 VIDEA, materiály 📃 ke STAŽENÍ a otevřená DISKUSE, kam je možné pokládat otázky. Vše srozumitelně a využitelné pro život.
💥Podrobnosti a přihlášku najdete tady

:::::::::::::::::::::::::::::

Ahoj kamarádi a fanoušci kvalitní psychologie,

nedávno jsme si říkali, že frustrace je stav, kdy není uspokojená nějaká naše potřeba. Většinu takových standardních frustraček zvládneme. Ale když jde o zásadní potřebu v dětství a její časté nenaplňování, mluvíme už o deprivaci a ta může člověka poznamenat na celý další život.

V tomto zpravodaji si právě o takových jevech s potenciálně trvalými následky řekneme.

První příběh vyprávěl o frustraci (neuspokojení) potřeby jistoty. Malé děti potřebují téměř absolutní předvídatelnost v péči a přístupu rodičů. Od zhruba dvou let může začít pozvolné „otužování“ a zvykání na svět, jaký je, tedy ne zrovna jistý, ale aby rodiče otáčeli o 180° během jednoho dne, to ve zdraví nezvládne žádné dítě v jakémkoli věku. Nejčastější důsledky: nejistota a úzkost.

O zanedbávání a týrání coby dalších ne zrovna doporučovaných přístupech není potřeba složitě teoretizovat. Můžou mít ale v osobnosti dítěte nečekaný důsledek: Z některých dětí vyrostou vnitřně velmi silní jedinci, ovšem plní nenávisti a zloby. Tito lidé nikomu nevěří a slušnost pokládají za slabost. Svět je podle nich nepřátelské místo a přežijí jen ti, kteří se nedají.

Do třetice si dáme rozmazlování, které ve srovnání s nepředvídatelnými opilci nebo tyrany vypadá jako ráj. Ve finále můžou být důsledky ale úplně stejné jako popisuje žena v úvodním příběhu. Nejistota a úzkost. Dítě, kterému nikdo nenastaví hranice, neví, kde a jak hrát. Neví, kde samo začíná a končí.

Představte si, že byste neměli jasné hranice bytu nebo pozemku. Se všemi sousedy byste sdíleli všechno, jednou by byla „vaše“ koupelna toho, pak onoho, šli byste si obrat cizí jahody a u vás by hrabali čísi psi. Nebo si představte hrát fotbal, kdyby nebylo vyznačené hřiště nebo aspoň vydupaný plácek. Někdo vezme balon a utíká s ním kilometr kdovíkam. Koho by taková hra bavila, komu by dávala smysl?

Potřeba struktury a předvídatelnosti, tedy hranic, je v nás velmi silná, a opět, u malých dětí to platí násobně. Rozplizlost znejišťuje, ať se týká prostoru kolem nebo naší osobnosti.

Co dítě nutně potřebuje pro zdravý vývoj?

Výživa, plyšáci a huňaté ponožky jsou jasné.

A dál:

💚 Stimulaci vyváženou klidem
💚 Předvídatelnost, jistotu a strukturu
💚 Nepodmíněnou lásku, aspoň jednu jistou lidskou nabíječku
💚 Postupně pak i respekt a úctu, krásu a prostor pro tvořivost

Ideální je, když má mladý, respektive jakýkoli člověk pocit, že sám je v pořádku a má svou hodnotu a taky že druzí lidé jsou v pořádku a mají svou hodnotu.

Podrobněji to najdete v online kurzu POTŘEBY: CESTY KE SPOKOJENOSTI NEBO FRUSTRACI

Ještě se stihnete protáhnout, ale vrátka do něj už se začínají zavírat 😉

Užívejte si krásné 🍁 podzimní barvy, ten vrchol Maslowovy pyramidy, kde je to skoro jako v nebi

💚 Michaela Peterková

_________________________

PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy

newsletter z 11/23

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *