Jste inteligentní a jste na to hrdí?
Pokud ano, tak nemáte na co. Inteligence je z velikánské části dárek od genetiky, takže když tak poděkujte rodičům. A pokud vás během dětství rozvíjeli, tak děkujte dvakrát, protože i genetická výbava je trochu pružná – do plusu i do mínusu.
Ten úžasný dar pracovat s informacemi a myšlenkami si taky můžeme zkazit sami vlastním ne/jednáním – něco jako kdybychom na geparda navěsili závaží a sebrali mu tím rychlost. A to je škoda a hřích 👎
Ahoj kamarádi a fanoušci kvalitní psychologie,
dnešní Psychologický zpravodaj bude o obyčejných a nenápadných věcech, které nám kradou rozlet, mozkové jiskření a gepardí tempo při přemýšlení.
Pokud Vás ještě před čtením článku zajímá, jak na tom s inteligencí jste, otestujte se chytrým IQ-testem, který měří klasickou analytickou a k tomu ještě praktickou inteligenci: online IQ-TEST 2v1
Podíváme se teď na pět faktorů, kterými svou inteligenci a přidružené mentální funkce zhoršujeme:
:: Děláte pořád totéž?
Chodíte/jezdíte stejnými cestami, potkáváte se se stejnými lidmi, upřednostňujete jistotu před změnou?
Neměnnost nám přináší jistotu a klid, což je pro mnoho lidí příjemné. Je tu ale druhá strana: Pokud se věnujeme jen známým činnostem, v mozku nevznikají nové spoje a vše nevyhnutelně chátrá. Mozek tedy chátrá po dvacítce každopádně, ale tempo a velikost úpadku se mohou značně lišit u člověka, který mozek stimuluje, od jiného, který ne.
Řečeno odborně, stereotyp snižuje hladinu acetylcholinu, který stimuluje tvorbu nových spojů.
„Rada“ je jasná – občas (často) zkusit něco jiného: Jinou cestu, jiný způsob trávení večera, prohodit si sem tam u jídla vidličku a nůž, oblékat si věci v jiném pořadí (ale pořád tak, aby ve výsledku člověk nevypadal jako uprchlík z uzavřeného oddělení 😉), řešit nějakou zapeklitou úlohu.
:: Spíte dobře?
Málo spánku nebo spánek v nedostatečné kvalitě, to taky není zrovna nic, co by naše myšlenkové procesy kdovíjak povzbudilo.
Během spánku dochází mimo jiné k opravám v organismu včetně mozku. Uklízejí se ohromné hromady informací, které jsme nabrali přes den a které se musí přebrat a zařadit. Stabilizují se též nové paměťové stopy a platí, že málo spánku = horší paměť. A dál i horší dostupnost glukózy, tedy mozkového paliva. Výzkum mezi studenty ukázal, že trojkaři spí v průměru kratší dobu než dvojkaři a ti zase spí v průměru méně než jedničkáři.
I tady je resumé jasné.
A jaká je ideální doba spánku? Taková, po níž se člověk probudí sám a je schopný celý den fungovat bez velkých známek únavy.
:: Hýbete svým tělem?
Sedavý lid má nižší hladinu růstového hormonu a neurotropního faktoru. Tyto chemické látky přitom ovlivňují činnost hippocampu (takže zase paměť) a také vznik nových nervových buněk. Líní lidé se hůř učí novým věcem a také trpí znatelně více demencemi, největšími zloději inteligence a osobnosti. Přesněji – demence na neaktivní lidi přicházejí mnohem dřív, než by musely.
Takže: Hýbat se, hýbat se, hýbat se (velice to pomáhá i náladě, pohyb je skvělé antidepresivum). A není potřeba moc. Za ideál se dnes považuje ekvivalent 6 km chůze denně, ale jako základ úplně stačí půl hodina ostřejšího pohybu 4 x týdně. Počítá se třeba i tanec, který navíc zvyšuje hladinu dopaminu souvisejícího s tvořivostí.
:: Jste v dlouhodobém stresu?
Dlouhodobé problémy, nervozita a napětí rovná se vysoká hladina kortizolu, který naleptává hippocampus. A špatný hippocampus znamená, jak už víme, narušené paměťové funkce. Stres také zhoršuje soustředění – cpe nám úplně jiné myšlenky, než které bychom třeba chtěli, a neudržíme se u soustředěné činnosti.
Dlouhodobý stres není nic, co bychom měli vyhledávat. Ale občasné krátkodobé nepohodlí, problém a těžká situace, to jsou naopak vítané stimuly pro náš mentální aparát (viz první bod).
:: Věříte si?
Kdo sám sebe opakovaně přesvědčuje, že je k ničemu, že je blbec, že se mu stejně nic nepovede a že všichni jsou mnohem chytřejší než on, tak nechává kus svého intelektového potenciálu ležet ladem.
Dlouhodobé sebepodceňování a nevíra v dobrý výsledek vede k tzv. sebenaplňujícímu proroctví, což je dobře prozkoumaný jev, který říká zhruba to, že jak si to představujeme, tak to budeme mít. Kdo si předpoví, že něco nezvládne, míří k neúspěchu.
Nízká sebedůvěra je zátěž nesená z raného dětství. Člověk se s ní může poprat, jde to. Nejsnazší je to pomocí pěstování odvahy: Denně udělejte jednu věc, která je pro vás obtížná, ale kterou můžete zvládnout. (Což opět pomáhá i proti stereotypům).
Stereotyp – spánek – pohyb – stres – sebedůvěra
S tím vším jde něco dělat.
Zajímá Vás, jak jste na tom s inteligencí? Chcete znát nejen své IQ, ale i míru své praktické inteligence, která je často mnohem důležitější? 💡
Odpoví Vám TEST INTELIGENCE 2v1
První část měří klasický inteligenční kvocient a najdete v ní řadu různých úloh, při nichž se musí operovat s čísly, písmeny, slovy nebo tvary. Něco podobného jste možná už někde dělali, například při přijímačkách na školu.
Druhá část testu je zato unikátní – zkoumá Vaši schopnost obstát v běžných i náročnějších životních situacích, schopnost zorientovat se v problému, dobře se rozhodnout na základě dostupných informací a třeba i dobře poradit druhému člověku. Ve vyhodnocení se dozvíte i to, jaký typ úloh Vám šel a kde máte případné rezervy.
Ať Vám to v nervových spojích srší,
💚 Michaela Peterková
_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
www.psyx.cz
TEST INTELIGENCE 2 in1: Test klasické a praktické inteligence
