56 komentářů u „Psycho-hádanka: Hypnóza – Odpověď“

  1. Nikdy jsem situaci spojenou s “ hypnotizováním “ nezažil, ale momentálně teď bych odpověděl, že jsem to slyšel.

  2. Já bych asi také dal že nevím, ale otázka je, jak bych to řešil v té situaci. Jen jednu poznámku k té Vašemu videu: jelikož už špatně slyším, tak byl problém rozeznávat hlas mezi tím foukající větrem v mikrofonu. Děkuji.

    1. Dobrý den, chápu – mohly by pomoci titulky, jsou součástí videa, zapnou se z menu, když se najede na video.
      Díky za zájem, MP

        1. Děkuju, stále se učím 😄 takže podle Vašeho videa je dobře, že beru život jak je a někdy nehledám význam a důvod nebo ne, protože jsem správně neodpověděla? 🙂

  3. „Nevím“. Ale vrtalo by mi to hlavou, protože okna mimo domov jen tak neotvírám, natož bezdůvodně.

  4. Odpověděla bych ,“Protože jste mi to řekl“ Podvědomě by se mi to asi vybavilo…:-)

    1. Myslím si, že za B). V kontextu toho, o čem je příspěvek… Mozek potřebuje uvěřitelný příběh.

  5. Odpověď“ protože jste mi to řekl“, mi připadá nevěrohodná. Pokud bych si pamatoval, že mi to někdo řekl, asi bych se nejdřív zeptal proč mi to řekl, tedy ještě předtím, než bych to okno otevřel. Protože tu byl vydýchaný vzduch už je o něco lepší, ale pokud by v místnosti byl opravdu vydýchaný vzduch. Nicméně pokud bych byl někde na návštěvě nebo v ordinaci, asi bych si sám od sebe nedovolil okno otevřít. Nejspíš pravděpodobná odpověď, alespoň u mě, by byla neví. Protože bych to skutečně udělal maně, tedy nevědomky.

  6. Vydýchaný vzduch je nejběžnější odpověď/výmluva, na vědomé úrovni, pokud není důvěra k terapeutovi. Někdo tomu může i doopravdy věřit. Ze zkušenosti s konfabulacemi ale většinou subjekt neřeší, co dělal, ale jak vypadat normálně, takže o vydýchaném vzduchu nebo horku vůbec nemusí být přesvědčený, stačí, že ho už nikdo nebude otravovat s oknem. Při důvěře k terapeutovi odpadá nutnost předstírat, že vím, proč co dělám. Chovám se přirozeně. Pro mne je typická zvědavost, tedy „nevím“ a dotaz, co všechno se v hypnóze dělo. Reakce terapeuta byla věta, která mi vrátila paměť 🙂

    1. zajímavé… Já mám dojem, že by mne možná ani nebylo možné zhypnotizovat…ono i usnout mi leckdy připadá složité, ač jsem unavená. Představa, že někdo jiný bude nade mnou mít jakoby moc, ač já budu spát, je trochu strašidelná. A pochybuji, že by zdravotní pojišťovna podobnou záležitost jen tak na zkoušku chtěla proplatit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *