Newsletter z 11/2021
Ahoj psycho-kamarádi,
u příležitosti včerejšího svátku, kterým si připomínáme, že v historii tu vždy byli nelhostejní lidé ochotní i za cenu určitého rizika dát najevo své hodnoty 🙋, se často mluvilo o tom, že svobodu a demokracii vybojováváme každý den.
Zní to jako hezká fráze, která hladce coby čokoláda do krku sklouzne kamsi, kde už se jí nemusíme zabývat. Potíž je v tom, že je to pravda. Tak jako jednou vypletý záhonek není navěky vypletý záhonek, jako jednou vyprané džíny nejsou navěky vyprané džíny, ani jednou vybojovaná svoboda není vybojovaná navěky. Základní tendencí světa je entropie, tedy co se neudržuje, směřuje k nepořádku a rozvratu (kdyby tomu někdo nevěřil, tak pokud znáte nějakého puberťáka, ukliďte mu pokoj a pak dva týdny sledujte vývoj). U pokojů, záhonků a džín to bereme, u neosahatelných věcí nám to připadá divné.
Úplně stejně se to týká i našeho nitra. Taky máme tendenci si myslet, že uspořádanost a pohoda tam musí jít tak nějak sama. Že stačí mít štěstí nebo přijít na nějaký fígl a všechno bude bezproblémové, člověk vysmátý a spokojený až do skonání světa. A že na podobné fígle dostávám otázek… Jak to udělat, abych byl spokojený? Jak to udělat, aby naše manželství bylo šťastné? Jak to udělat, abych neměla depresi? Jak to udělat, aby mě ostatní nezneužívali? Jak to udělat, abych se nehádal se svými rodiči?
Nevím, jak to udělat. Ale když vygumujeme „u“, zní to realističtěji. Jak to DĚLAT?
Co nám to říká? Za prvé, že se opravdu musí něco dělat. Za druhé, že nestačí lákavě jednorázově U-dělat, nýbrž že se o vlastní blaho musíme prát každý den a každou chvíli.
Například s tou touhou po spokojenosti – jak se to stane, že je člověk spokojený? Jeho spokojenost se mimo jiné skládá z chvil, kdy mu je dobře. Někdy takové chvíle přijdou jako dárek samy, většinou se o ně ale musí postarat. Třeba tak, že se donutí udělat nějakou věc, do které se mu dlouho nechtělo a kvůli které si spílá do lenochů. Tak, že zvedne pozadí a uvaří něco dobrého pro ostatní a svolá smečku ke stolu, aby si taky pořádně popovídali. Tak, že si dá ráno hodinovou ostrou procházku. Že někoho pochválí. Že někomu nevynadá. Že se objedná na masáž, aby se někdo chvíli staral o něj.
S mezilidskými vztahy je to stejné. Od kohosi jsem slyšela, že založit a provozovat úspěšnou firmu je legrace oproti tomu, udržet fungující a hezký partnerský vztah. (Když jsem se o tuto myšlenku podělila se svým posledním partnerem, prohlásil, že to ho teda děsí, kdyby to tak mělo být, že chce mít po práci klid. Můžete hádat, jak jsme – jistě tedy nejen kvůli němu – dopadli 🙈). Čili opět snadno podcenitelná disciplína. Záhonek a džíny prosím, ale proč proboha pravidelně pracovat na vztahu? Vždyť to stačí nastartovat a už to musí jít samo. Jenže zákony entropie fungují i tady. Denně malé ocenění nebo pozornost partnerovi a týdně dvě hodiny jen oni dva pro sebe – to mohou být dostatečná polínka pro hřející ohýnek partnerského vztahu 🔥.
Svoboda, demokracie, spokojenost a vztahy jsou na jedné lodi. Obyčejně vypadající, avšak vzácný náklad, kterého si musíme pořád hledět, i když je to proti naší pohodlné přirozenosti.
::::::::::::::::::::::::
Kdyby Vaším tématem k vylepšení byla spokojenost, podívejte se na kolo štěstí. Vlastně špatně. Co je na tom, co jsem právě napsala, podezřelé? Jaká dvě písmena by se měla vygumovat?
Mějte se krásně – ať Vám dělání chmury zahání!
Michaela Peterková
_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz
KOLO ŠTĚSTÍ – zatočte si jím, dá Vám práci pro Vaše dobro 😊
