Archiv rubriky: Nezařazené

Očekávání

Úvodní pro jaroměřské ZUŠkoviny

Když je člověk čímkoli – dítětem, mámou, dědečkem, trombonistou, loutkářem, majitelem jezevčíka nebo návštěvníkem plaveckého bazénu –, něco se od něj čeká. Od dítěte se čeká nějaké to uctivé „Dobrý den“, případně „Dombinden“, které jeden roztomilý klouček kdysi adresoval přímo mně, dále se čeká aspoň předstírané zaujetí školními povinnostmi, radost ze života, ochota chodit s odpadky a sbírat mrňavé lesní plody, které vůbec nepřibývají, a tak dál. Od mámy se očekává, že bude své dítě milovat a dá mu najíst, přestože v něm úkoly, odpadky ani lesní plody nadšení nevzbuzují. Správný dědeček je hodný a veselý a podstrkuje dětem svých dětí fidorky a bankovky. Trombonista umí ovládat trombon, nebo ho přinejmenším rozezná od ostatních nástrojů, loutkář loutkami nezatápí v kotelně (ani jinde), majitel jezevčíka schová svého psíka do podpaží, kdykoli se na něj řítí nějaká větší psovitá šelma a u návštěvníka plaveckého bazénu se předpokládá vlastnictví plavek a odolnost vůči vodě.

Každý máme v životě spoustu rolí; denně jich vystřídáme nepočítaně. S každou takovou rolí přichází i spousta očekávání. To, že nějaká očekávání jsou, nejlépe poznáme ve chvíli, kdy jim nedostojíme. Třeba když si dědeček nechá na svou důstojnou pleš vytetovat motorku nebo když se chce člověk na koupališti smočit v kožichu. „To se přece nedělá“, říkají nebo si myslí ostatní, a to, co se dělá, to jsou právě ta očekávání.

Naše každodenní i sváteční role jsou svým způsobem masky, které si nasazujeme a které měníme podle situace. Kdo se svými maskami nekamarádí, má to s dobrým pocitem ze života těžké; kdo si vybral takové role/masky, které se k němu hodí, pluje svými dny ladně a rád.

V současné době jsme všichni nedobrovolně dostali masku zodpovědných, trpělivých, rozumných, onlinenových, statečných atd. pozemšťanů čelících nevítané breberce. Tuhle masku bychom už asi hodně rádi strhli a ekologicky zlikvidovali. A taky že ten moment jednou přijde a každou hodinu a každý den jsme mu blíž. Poznáte ho třeba tak, že ZUŠkoviny zas vyjdou na papíře. Tyhle únorové se vám ještě zjeví na displeji a jejich tématem je MASKA. Hezké počtení!

Přání Vaší duši a jejím hnutím

Psychologický zpravodaj z 12/2020

Ahoj psycho-kamarádi!

Je to zase tady, rok kroutí posledních pár dní a sluší se do nich a do těch následujících něco popřát. A co popřát, to mě napadlo předevčírem, kdy jsem pro jednu školu vysílala webinář o psychice a psychických procesech. Obracím se tedy se svým přáním na Vaši duši a její hnutí neboli procesy:

Smysly a vnímání:

Ať vidíte, slyšíte, pociťujete a čucháte věci tak, jak opravdu jsou. Ať nezapomínáte, že máte dvě uši a jen jedna ústa, abyste hodně naslouchali a méně produkovali.

Vědomí:

Ať si uvědomujete, co je důležité. A taky ať si užíváte příjemné a osvěžující noční bez-vědomí.

Pozornost:

Ať Vám z reality vybírá a dál do hlavy posílá zásadní dění a současně ať zavrhuje a ignoruje věci zbytečné.

Získávání zkušeností:

Ať se nepřestáváte učit (cokoli) a ať pořád umíte žasnout!

Paměť:

Ať Vám tahle strážkyně Vaší životní historie a sklad vědění a všeho, co umíte, dobře ukládá, uchovává i vybavuje.

Potřeby a motivace:

Ať máte všechno, co doopravdy potřebujete, a taky ne o strašně moc víc, než potřebujete. Ať máte ve svém životě jasná a smysluplná „Proč?“ (něco dělat, žít…)

Myšlení:

Ať Vám to pálí a ať nemyslíte na blbosti🙂

Emoce:

Ať se nebojíte smutku (protože bez něj neumíme docenit to nejkrásnější), ať se vůbec moc nebojíte a ať se naštváváte jen, když to opravdu k něčemu je. A hlavně – ať Vám v mozku čvachtá a vybuchuje spousta radosti, hlavně z těch malých, každodenních věcí, protože na ně je nejlepší spoleh.

Díky za přízeň v tomhle nezapomenutelném roce, a když nebudete mít nic proti, zase se Vám ozvu v tom novém.

S úctou a srdečným pozdravem

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Pavoučí vánoční tradice

Psychologický zpravodaj z 12/2020

Ahoj psycho-kamarádi!

Žila byla jedna chudá vdova s dětmi. Jedno letní ráno si všimla, že uprostřed její chatrče cosi vyrašilo z podlahy. Byla to borovice, která rostla a rostla a o Vánocích z ní byl už pěkný stromek. Děti chtěly stromek ozdobit, ale neměly čím. Se slzičkami lítosti šly spát. Druhý den po probuzení překvapeně koukaly ony i jejich máma – stromeček nebyl holý! Všichni šli blíž a zjistili, že hodní pavoučci přes noc utkali krásné pavučiny a jimi stromek ozdobili. To ale ještě nebylo všechno. Když okny pronikly do chalupy a ke stromku sluneční paprsky, změnily se pavučiny na stříbro a zlato! Vánoční strom nádherně zářil a tahle máma a její děti už nikdy nežili v chudobě.

Dali byste si na vánoční stromek pavučiny a pavouky? Na Ukrajině, kde zmíněná legenda nejvíc žije, to dělají – mezi jejich ozdobami nesmí chybět ty ve tvaru pavučin a pavouků.

Kdybychom podobný zvyk měli i tady, možná bychom v tak vysokém počtu netrpěli strachem z pavouků neboli arachnofobií. Strach z převážně naprosto neškodných středoevropských pavouků má asi čtvrtina obyvatel ČR. Je to jedna z fobií, která je v nás „předpřipravena“ – naši dávní předkové se evidentně setkávali s pavouky „škodnými“ a strach jim pomáhal se před nimi chránit. I dnes tedy kvůli této připravenosti vznikne arachnofobie mnohem snadněji než třeba taková fobie z ředidla – ač má ředidlo mnoho nesympatických a potenciálně nebezpečných vlastností, existuje příliš krátce na to, aby se respekt z něj vepsal do šroubovice v našich buňkách.

Takže co z toho celé plyne? Nelejte na vánoční stromek ředidlo, zato na něm klidně nechte pavouky. Bojte se jenom toho, co je opravdu k bání, jinak buďte šťastní a uvolnění:)

Tady je pár věcí, které by Vám v tom mohly pomoct:

KOLO ŠTĚSTÍ – vytočte si tip pro lepší den

O LIDSKÝCH EMOCÍCH – poznejte podstatu radosti, strachu, smutku a vzteku

LEPŠÍ POCIT ZE ŽIVOTA – e-book zdarma ke stažení

Hezký předvánoční týden Vám přeje

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Co o Vás vypovídá šíře Vašich ramen?

Hezký den,

víte, jak široká či úzká máte ramena? Podle toho se totiž dá odhadnout, jestli jste psychicky v pohodě, nebo jestli se svou psýchou nějak zápasíte. Nejde přitom o kulturistické předpoklady, nýbrž o to, jestli znáte, nebo neznáte své tělo.

Uděláme takový malý pokus: Sežeňte si někoho s metrem nebo aspoň tužkou, případně si metr rozložte či rozviňte před sebe. Zavřete oči a svýma rukama, které mějte před sebou v pozici, jako kdybyste ukazovali, jak velkou jste chytili rybu, odhadněte šířku svých ramen – prostě dejte ruce tak daleko od sebe, jak si myslíte, že máte široká ramena. Na ramena si samozřejmě nesahejte. Až to budete mít, držte ruce v dané pozici, otevřete oči a ať Vám jejich vzdálenost nějaký geodet či krejčí změří, případně pomocí metru změřte svůj odhad sami.

Jdete na to? Tak zavřete oči a zkuste to.

Pak porovnejte svůj odhad se skutečností. Jestli jste to plus mínus řekněme 5 cm strefili, čtete dobře svoje tělo. Pokud jste se výrazněji odchýlili, Vaše čtení těla a propojení s ním je zřejmě poněkud narušené a to mívá určité následky.

Co o lidech, kteří špatně odhadují šíři svých ramen, tento nesoulad jejich představy a reality prozrazuje?
:: Špatné vnímání vlastního těla – to pak může souviset s určitými pohybovými obtížemi, úrazy, bolestmi a ignorování či misinterpretaci signálů těla
:: Upřednostňování svých představ před realitou – může vést k potížím v kontaktu se světem a lidmi
:: Vyšší pravděpodobnost výskytu nějaké psychické poruchy (deprese, úzkostné poruchy aj.) – vnímání těla je totiž propojeno s emočními mozkovými centry a nesoulad v jedné oblasti se dost pravděpodobně projeví jako nesoulad v oblasti druhé

Zmíněný „ramenní“ pokus, který můžete zopakovat ještě s šířkou pánve a velikostí nohy, je ze zajímavé knížky Labyrint pohybu od prof. Pavla Koláře.

Dobrá zpráva je, že vnímání vlastního těla jde trénovat a zlepšovat, například pomocí jógy, tai-či a podobných typů cvičení, kde se klade důraz na uvědomování si těla a soustředění na pohyb. Můžete zkusit i soustředit se při chůzi na chůzi, na jednotlivé části těla při provádění běžných činností nebo se zaměřovat na dech. Návod na dechovou meditaci/relaxaci najdete na www.relaxace.psychoweb.cz. Propojení s tělem se hodí a navíc skrz tělo je možné dost podstatně ovlivnit psychické (ne)zdraví.

:::::::::::::

Na nejbližší týdny chystám online webináře na téma psychosomatika, psychické poruchy a poruchy osobnosti. Jestli chcete, začněte se těšit. Už brzo Vám napíšu podrobnosti.

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Živý kurz relaxačních a meditačních technik – už 17.10.2020 – bude, nebo padne za oběť opatřením? To se uvidí, ale hlásit se zatím můžete.

Online programy proti depresi, nervům a mindrákům www.zlutasova.cz

Děs přichází ze země bez vlivu

Hezký den, ahoj,

hádejte – proč je z draka mnohem víc vyděšená princezna spoutaná řetězy než princ opatřený mečem? Oba jsou zdraví, sebevědomí a udatní, … ale jen princ může se situací něco dělat.

Na fotbale při penaltovém rozstřelu kolabují fanoušci; znám dokonce takového, který se na tyhle výjevy vůbec nemůže dívat, jak je z nich nervózní. Hráči, kteří kopou, jsou sice taky pod vlivem adrenalinu a stresu, ale nezažívají onu bezmoc, takže jsou na tom líp než publikum, trenér či majitel klubu.

Podobný efekt byl mnohokrát zkoumán. Jak byli překvapení výzkumníci v poválečném Londýně, když zjistili, že obyvatelé centra byli po tom všem německém bombardování v mnohem lepším psychickém stavu než obyvatelé předměstí. Do centra dopadalo násobně víc bomb, než na okraje. Že by snad intenzivní bombardování obveselovalo duši? Ukázalo se, že ne a že rozdíl byl v sirénách. V centru se rozezněly sirény, kdykoli se v dáli objevily letouny sypající ze sebe smrt. Lidé utekli do krytů. Na periferiích sirény nebyly a jejich obyvatelé, na rozdíl od těch z centra, nemohli pro svou záchranu nic udělat. Jen čekali, kdy a odkud přijde rána. Neměli na situaci žádný vliv a to byl ten podstatný prvek, který v nich plodil děs a úzkost.

Překvapení zažili i výzkumníci v seniorských domovech, když zjistili, že obskakovaní stařečci chřadnou a zmírají dříve než ti, kteří si musí nebo mohou nějaké věci zařizovat a rozhodovat sami. Opět je v akci vliv: O koho je zcela postaráno (Tady máte rozpis návštěv, v deset vám přijde úklid, jídlo vám přinesou v poledne a bude to hrachová kaše), trpí tím. O koho tolik ne (Kdy chcete návštěvy?, V kolik vám bude vyhovovat úklid?, Chcete hrachovku, nebo si radši něco uvaříte sám?), ten se sice musí trochu snažit, ale má své věci mnohem víc pod kontrolou a to se ukazuje jako jasný životabudič.

Ze země bez vlivu přichází pasivita, bezmoc, úzkost i děs. A návazně na to často i deprese. Ukazuje se, že v podhoubí deprese často bují právě bezmoc – nemůžu s tím nic dělat, nemám na situaci žádný vliv.

Stres a všelijaké těžkosti zvládáme mnohem líp, když máme pocit, že v dané situaci můžeme něco udělat. A o ten pocit je občas potřeba se poprat – nepřijde vždycky jako bonus zdarma. Když se člověk cítí jako pasivní oběť, měl by se rozhlédnout a pak ještě jednou a pořádně, protože cesta ven většinou existuje. Ten vliv někde visí, jen se natáhnout a utrhnout si ho. No a tam, kde jsou věci ovlivnitelné, je to už mnohem žitelnější.

Prostě vliv má vliv. Takže ze slabikářů by mohla zmizet mísa, která při vší plastové či nerezové úctě nedisponuje takovým dopadem na duševní prosperitu. Maso se dá dát rovnou do břicha a pak už si můžeme říct:
Máma má vliv, ó my se máme.“

Vliv činí náš život pohodovější a delší. Když jsme řekli jing, je ovšem potřeba dodat i jang: Někdy je neovlivnitelnost fajn, třeba v lunaparku. Za bezpečných podmínek si ji dovedeme užít. Někdy není fajn, ale zas nás posouvá dál.

V předchozím odstavci jsem nedokázala napsat slovo „neovlivnitelnost“, vylezlo z toho cosi, co Word vyžadoval opravit. A opravil mi to na „nevolitelnost“. Což mi připomnělo nadcházející volby. Mám volby ráda – těmi dokonale recyklovanými hlasovacími lístky mnou odmrštěných stran se fantasticky zatápí. Taky má volební místnost sídlí v krásném železničním muzeu a chodí se tam přes točnu. Volby, to je masový vliv v akci. Jeden hlas zdánlivě nic nerozhoduje, ale přece se výsledky voleb z těch jednotlivých hlasů skládají. Tak pokud nechcete bezmoc a depku:), využijte svůj vliv, vyberte si svého Losnu a v pátek nebo v sobotu ho skočte podpořit. Přece nechcete, abyste svými daněmi přispívali na plat nějakýmu Mažňákovi:)

Přeju Vám pohodu a vliv (nebo aspoň přeliv),

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

www.psychotesty.psyx.cz– online psychologické testy – osobnost, duševní poruchy, paměť, emoční inteligence aj.

www.zlutasova.cz– online programy pro duševní pohodu a zdravou sebedůvěru

Už nekouřím – jak přestat kouřit, návod, e-book, příběh, podpora v začátcích

Jak se zbavit zlozvyku?

Hezký den!

Chcete přestat s kouřením, kousáním nehtů, odkládáním práce a podobnými zvyky? Podíváme se dnes, jak na to.

Všechny návyky jsou, když je zrovna provozujete, příjemné – je příjemné dát si cigaretu a zbavit se tak abstinenčních příznaků. Je příjemné ohryzat si pár nehtů a setřást tak úzkost. Je slastné vykašlat se na práci, do které se vám nechce, a utišit tak nechuť a nejistotu.

Příjemné krátkodobé následky se ale u zlozvyků transformují do následků dlouhodobě špatných – zničených plic a zkrácení života, do půlky zmizelých nehtů a rukou schovávaných před ostatními, hromadění práce, nervů a nedůvěry v sebe.

Jak se návyk chová? Jakýkoli návyk/zvyk je, jako když jedete po pohodlné široké dálnici:

Sami jste si ji vyjezdili opakováním té činnosti (kouřením, kousáním, odkládáním).
Samo vás to k ní táhne (protože každý zvyk je automatismus)
a jede se tam bez odporu a skvěle (uvažujme ideální dálnici, ne zrovna tu spojující dvě největší česká města).

Když se chcete návyku zbavit, znamená to přestat po té dálnici jezdit. A vyjezdit si novou (nekuřáckou, nekousací, pracovní). Začnete někde v houští, mezi náletovými břízami, budete to muset vysekat a prošlapat a pak dlouho procházet a projíždět, než se z toho stane fajnová cesta.

Co to znamená v praxi? Že vybudování té nové cesty dá práci. Po počátečním nadšení musíte očekávat těžkosti a nechuť; rozhodně to nepůjde samo. To není špatně, naopak je to prověrka, kdo to myslí vážně a kdo na to má.

Dále to znamená, že svody existující dálnice budou silné (příslib okamžité příjemnosti). Uvnitř se vám bude ozývat hlásek: „Pojeď tudy, je to jednodušší, než se někde prodírat, to přece nemáš zapotřebí.“ „Ne,“ řeknete. „Tak jenom jednou,“ bude smlouvat hlásek, „a pak se zase dáš na šlapání té nové cesty.“ Kdo někdy zkoušel s nějakým zlozvykem seknout, tohle dobře zná.

Jak se na obtíže připravit? Počítat s nimi, udělat preventivní opatření (zahodit cigarety, popelníky, nehty si natřít lakem proti kousání, smazat si z mobilu hry a facebook), zapracovat na svém odhodlání (pevně se rozhodnout), myslet jen vždy maximálně hodinu dopředu, u svodů si uvědomit, že za moment pominou, a za úspěchy se nebát odměnit.

Pokud chcete přestat kouřit, koukněte na web www.uznekourim.psychoweb.cz – najdete tam zdarma ke stažení kus e-booku s podrobným návodem a dál sadu s podpůrnými materiály a kuřáckou kalkulačku.

Nekuřácká kariéra se hodí obzvlášť v dnešní době – ekonomická krize je ve dveřích a nekouřením člověk ušetří hromadu peněz, viry jsou ve dveřích taky a zdravá nezadehtovaná těla jim podléhají míň. Na Už nekouřím najdete vše podstatné a taky pár příběhů s dobrým koncem. Koukněte, uvidíte.

Ať už chcete měnit jakýkoli zvyk, popřemýšlejte o projeté dálnici a prošlapávání nové cesty. Určitě přijdete sami na spoustu fíglů, jak své šance zvýšit. Snadné to není, ale jak nezapomenutelně řekla jedna nevidomá slečna – „Nepotřebuju to snadné; mně stačí, když je to možné.“

Pokud jdete klestit, přeju Vám hodně sil!

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Už nekouřím – jak přestat kouřit, návod, e-book, příběh, podpora v začátcích

Živý kurz relaxačních a meditačních technik – nový termín na říjen 2020, sleva 200 Kč za včasné přihlášení platí už pouze dnes!

Na co máte nos?

Hezký den!

Výběr partnera, vyvolání vzpomínek, odpor nebo potěšení – to všechno máme v nose. Lidský čich je sice stokrát méně citlivý než psí a celkově si, pokud zrovna nefouká od pavilonu opic nebo nemytých spoluobčanů, neříká o tolik pozornosti jako zrak nebo sluch. I tak ale umí divy a na ty se dnes podíváme, protože jsou to divy s reálným dopadem na život.

Nejdřív ten výběr partnera: Řekli bychom asi, že si partnera vybíráme podle toho, jak se chová, jak vypadá a podle společných zájmů atd. To je ale jen část pravdy. Jiná část mluví o tom, že jsme přitahováni k lidem, kteří nám voní (ale ne vlivem kosmetiky). Tihle lidé jsou totiž podle Přírody dobrými potenciálními rodiči našich potomků – jsou to lidé s odlišným imunitním systémem, což je pro silné a odolné potomky velká výhoda. Imunitní systém druhého tedy umíme podvědomě vyčuchat. Prostě Příroda nás vodí za nos. Někdo se vodit dá, někdo ne, souvisí s tím určitě i sňatky z vášně/lásky a z rozumu.

Naprosto fantastický je čich při vyvolávání vzpomínek. S tím jste se asi už nejednou setkali: Zacítíte nějakou specifickou vůni, například posečenou trávu, karbolku, smaženou strouhanku, vařené mléko… a ocitnete se rázem v dětství u babičky a dědečka na chalupě. Vzpomínky vyvolané vůněmi bývají prožitkově velmi intenzivní. (Platí to samozřejmě i u nepříjemných vzpomínek. Lépe tedy vytvářet si ty příjemné, což chce dostávat se do příjemných situací.)

Nakonec čich a dobrý pocit ze života: Jestli máte zrovna v dosahu něco, k čemu můžete s potěšením přičichnout – kávu, vyprané oblečení, nakousnutou hrušku, koženou bundu a tak podobně, zavřete oči a nasajte tu vůni. Pořádně a beze spěchu. Uznejte, že ty dvě tři vteřiny takto strávené byly krásné. (Asi už není potřeba nic dodávat; souvislost se spokojeností a dobrým pocitem ze života je jasná a co pro ně v ohledu čuchacím dělat, je taky jasné;) ).

Nezapomínejte tedy na svůj čich, nezapírejte svůj nos mezi očima. Vybírá vám partnery, lomcuje s vaší pamětí a když mu dáte šanci, poskytne vám spoustu nádherných chvilek.

Loučím se s pozdravem stylovým vzhledem k tématu: Ať se dobře cítíte!

A pokud chcete, přijďte na kurz relaxace!

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Živý kurz relaxačních a meditačních technik – nové termíny na říjen 2020

www.psychotesty.psyx.cz – online psychologické testy – osobnost, duševní poruchy, paměť, emoční inteligence aj.

www.zlutasova.cz – online programy pro duševní pohodu a zdravou sebedůvěru

Komenský by se nám (ne)divil

Hezký den!

Téma dnešního Zpravodaje se nabídlo samo: Začátek září znamená začátek školy a škola je spojena s Janem A. Komenským, jehož knížka nachází se pak na mé poličce nad postelí. Je to Obecná porada o nápravě věcí lidských, přesněji její odlehčená verze od Jana Hábla a Davida Louly, plná úžasných myšlenek, zdaleka nejen o škole.

Když se řekne „Komenský“, většině obyvatel zdejší kotliny naskočí „škola hrou“, znalejší části ještě, že „Komenský byl na ženský“, a to je tak všechno. A to je škoda. Posuďte sami:

Nejdřív jsme trpěli chorobami, pak léčením a nyní obojím. Ve starých časech měli lidé proti chorobám jediný lék, totiž uměřený způsob života. A když se od něj odchýlili k rozkoším a rozmařilosti, vyrojily se různé choroby, proti nimž se hledaly léky. Lidé teď spoléhají na ochranu lékařství a své zdraví neustále ničí.

Chápete to? Považujeme civilizační choroby za náš novodobý vynález a přitom jsme ho jen ukradli našim předkům! Hanba.

Počet zákonů narostl natolik, že jednání podle nich je mimořádně obtížné, nespolehlivé, plné nebezpečí a téměř vždy i podvodů. Proto se zdá, že je lépe nic nevědět a uspořádat vše pouze podle zákona přirozenosti.

V tomhle jsme výrazně pokročili. (Vizte též tento text Přemíra zákonů škodí lidské slušnosti.)

Jak byla dřív o knihy nouze, tak ji dnes vystřídalo přesycení. Lidé skupují knihy jen podle titulů a spoléhají na to, že jim knihy pomohou v každé situaci a že v nich najdou všechno, co kdy mohou potřebovat. Svého ducha se proto nesnaží vybavit znalostí věcí. Následkem toho má naše doba učené knihy, ale ne učené muže.

A ani ty potvory nehoří… (Zachrání nás učené ženy?)

Nejspíše se povaha pozná, když se přihodí něco smutného nebo nepříznivého. Jestliže přitom uvidíš, že to někým nepohnulo, pak věz, že je povahy bezcitné, jestliže se dá do smíchu, má povahu zlou, jestliže projeví soucit a nic více, má povahu průměrně dobrou, jestliže horlivě poskytne pomoc, má povahu skvělou.

Aneb Svatební cesta do Jiljí. (Jestli jste neviděli, vaše televizní sedačka čeká.)

Chceš znát umění, jak zbohatnout? Můžeš se mu v krátké době naučit. Omezuj svou chtivost! Pak pochopíš, kolik je toho, co můžeme postrádat. Nechtít stále něco kupovat, to představuje příjem.

Snad zbude dost chtivých, aby měl kdo zařídit věčný ekonomický růst.

Jednoduchá strava je nejzdravější, zatímco rozmanitost jídel nebo jejich přílišná úprava může snadno přivodit nemoc. Rozmanitá strava pro rozmanitou chuť člověku lépe chutná a vede tě k tomu, abys jedl víc, než je potřeba.

Levné, jednoduché a účinné. Diety celého světa, bojte se!

Základem duchovního světa je závislost člověka na Bohu jako potoka na prameni, větve na stromě, paprsku na slunci a z toho vznikající podobnost lidské přirozenosti s přirozeností božskou, k jejímuž obrazu byla stvořena.

To pan Komenský trochu dramatizuje, no ne? Navíc nač si komplikovat život Bohem, když nám kdeco zařídí ten hodný taťka v čele vlády, když máme kam chodit na túry s nákupním košem, když je všude wifina a to ostatní zařídí úplně totálně nezávislé „Já“ každého z nás.

(Většinou jde (krom kurzívy) o přesné citace, místy o malinko upravené úryvky z knížky Hábl, Loula: To nejlepší z Komenského. Obecná porada o nápravě věcí lidských. Vydalo nakl. České studny, z.s., 2019. A já Vám tento svěží výlet do 17. století doporučuji.)

Zaujalo? Inspirovalo? Pak splnilo účel.

Opatrujte se a neprskejte na semafory!

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Živý kurz relaxačních a meditačních technik – nové termíny na říjen 2020

www.psychotesty.psyx.cz – online psychologické testy – osobnost, duševní poruchy, paměť, emoční inteligence aj.

www.zlutasova.czonline programy pro duševní pohodu a zdravou sebedůvěru

Dýchání a jeho vliv na duši i tělo

Dobrý den a dobrý dech!

Připadá Vám dýchání jako banalita? Tak si ucpěte nos a pusu a za minutu se uvidí.

Bez dechu není žádný den a bez dobrého dechu není dobrý den. V dnešním Zpravodaji si řekneme pár zajímavostí o procesu, který málokdy zaujme naši pozornost. Probíhá automaticky, je řízen bez našeho vědomí a začne nám na něm záležet většinou jen tehdy, když je ho málo nebo moc.

Dýchání – zajištuje život, ale má vliv i na naši rovnováhu, bolení zad, trávení, reflux, sebedůvěru a pocit pohody.

Jak to?

Hlavním dýchacím svalem je bránice, obrovská „placka“ přes celou hrudní a břišní dutinu, která se rozprostírá mezi plícemi a žaludkem a drží na žebrech. Při nádechu se celá roztáhne a její prostředek jde dolů, při výdechu se zase smrskne. Tedy v ideálním případě.

V tomtéž ideálním případě svým pohybem stimuluje střeva, přispívá k zavřenému jícnu a účastní se stabilizace těla. Má tak vliv na zmíněné trávení, ale vlastně na všechny procesy odehrávající se v „břiše“ včetně reprodukčních dějů. Když dýcháme špatně, což obvykle znamená povrchně a za malé účasti bránice, lecjaké děje v těle probíhají jinak.

Špatnou techniku dýchání poznáte třeba tak, že při nádechu zvedáte ramena, zato břicho a spodek hrudníku zůstávají relativně v klidu. To je toho, řeknete si třeba, nějaký dýchání když není dokonalý, nic se neděje. Ale podívejme se na to takhle: Když v některé oblasti svého života, třeba ve vztahu, v práci nebo v myšlení uděláte denně několik malých chyb, kde za chvíli tyhle oblasti budou? A kde budou, když těch chyb bude 20 000, slovy Dvacet tisíc, denně? Protože tolik spácháte za den nádechů a výdechů. Když jsou špatně, už jenom kvůli tomu množství (600 tisíc za měsíc, přes 7 milionů za rok) to nikomu nemůže jen tak projít. A taky neprochází. Epidemie bolavých zas, bolestí hlavy a trávicích problémů jsou toho důkazem (byť samozřejmě mohou mít i jiné příčiny či spolupříčiny).

Úhledné a správné dýchání působí dobře na tělo. A také na psychiku. Při nádechu se uplatňují aktivizující a „stresové“ nervové dráhy. Při výdechu klidné a „antistresové“. Proto delší výdech než nádech pomáhá ke klidu a naopak pořádný nádech aktivizuje.

Soustředění na dech je také vynikající prostředek k pohodě a sebeovládání. Stačí na chvíli zavřít oči a věnovat se svému dýchání. Vypadá to, že není nic jednoduššího, ale zkuste to pět minut vydržet. Kdybych nabídla nové auto každému, kdo pět minut vydrží celou svou myslí jen u dýchání, autoprůmyslu bych tím patrně vůbec nijak nepomohla a svůj rozpočet neohrozila. Prakticky nikdo totiž tak na první pohled jednoduchou věc nezvládne. Postupným tréninkem se ale můžete naučit svou mysl zkrotit a strávit občas velmi intenzivní chvilku sami se sebou a svým dýcháním. Benefity jsou dalekosáhlé – právě při soustředěném dýchání se budují nové spoje v mozkové kůře čelních laloků a tahle kůra je hodně užitečná ve zvládání stresu a emocí, hlavně strachu a úzkosti.

Chcete vědět, jestli dýcháte správně? Přijďte na můj živý kurz relaxace a meditace, kde se dechu věnujeme. Udělejte si čas poslední prázdninovou sobotu (29.8.) a naučíte se ty nejlepší, jednoduché a vyzkoušené techniky, jak se uvolnit. Na tomhle kurzu probíráme jen velmi málo teorie, zato si všechno prožijete na vlastní kůži a duši (a bránici:) ).

Podívejte se na podrobnosti o kurzu, a pokud se Vám kurz bude líbit, využijte slevu za včasné přihlášení, která platí jen do čtvrtka 13.8.

Tento kurz může zlepšit 20 000 věcí ve Vašem životě každý den – to už přece stojí za to!

Z kurzu Vás zdraví

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Podrobnosti ke kurzu relaxačních a meditačních technik: http://www.psyx.cz/relaxace-a-meditace-zivy-kurz/